Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Norsko se vložilo do uprchlické krize. Nový plán podpořili i populisté

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Norsko letos přijme 600 utečenců, kteří byli nedávno evakuováni z libyjských zadržovacích středisek pro migranty do Rwandy. Severská země chce tímto krokem odradit utečence od pokusů přeplouvat Středozemní moře a tím narušit činnost pašeráků lidí. S odkazem na středeční vyjádření norských úřadů o tom informovala agentura Reuters.

Rwanda podepsala v září loňského roku dohodu s OSN, podle níž by se do země měly dočasně přesunout tisíce lidí ze zadržovacích středisek pro migranty v Libyi. V těchto zařízeních totiž panují podle mezinárodních i nevládních organizací otřesné životní podmínky, jež v některých případech hraničí s mučením.

Utečenci ve Rwandě získali status azylantů a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nyní rozhoduje, kteří z nich mají nárok na postavení uprchlíka.

Norská vládní koalice složená ze čtyř stran včetně protiimigrační a populistické Pokrokové strany se dohodla na tom, že letos přijme celkem 3000 uprchlíků z táborů OSN. Norsko oznámilo, že 500 z nich bude právě z Rwandy.

Norský ministr spravedlnosti Jöran Kallmyr však Reuters sdělil, že konečný počet uprchlíků z Rwandy bude ještě o stovku vyšší, aniž by to znamenalo nárůst celkového počtu utečenců, které letos severská země přijme. Podle serveru BBC pochází většina migrantů určených pro přesídlení ze Somálska a Eritreje.

"Je pro mě důležité ukázat, že nepodporujeme cynické pašeráky lidí a namísto toho přijmeme spořádaným způsobem lidi, kteří potřebují ochranu. Tranzitní tábor, jako ten ve Rwandě, tomuto úsilí přispěje," prohlásil Kallmyr.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o uzavření migračních cest přes Středozemní moře, v němž se v posledních letech při pokusech o dosažení evropských břehů utopily tisíce lidí.

Před podpisem dohody s Rwandou OSN odhadovala, že v zadržovacích střediscích v Libyi je asi 4700 utečenců. Některá z těchto zařízení se přitom nachází na bojové linii mezi znepřátelenými stranami libyjského konfliktu, nebo je provozují místní milice, jejichž příslušníci utečence bijí, sexuálně zneužívají či je nechávají hladovět.

Chaosu, který v Libyi panuje od roku 2011 a kvůli němuž se země stala vyhledávanou výchozí destinací pro plavbu do Evropy, využili pašeráci lidí. Ti za vysoké poplatky vyslali v posledních letech na cestu do Evropy v přeplněných lodích statisíce osob. Počet plavidel se však prudce snížil od roku 2017, kdy začala EU podporovat libyjskou pobřežní stráž, která brání člunům ve vyplutí.

Dohoda EU s Libyí však čelí kritice řady nevládních organizací, jelikož pohraničníci migranty zachycené na moři vrací zpět do nevyhovujících zadržovacích středisek. V zemi navíc mezinárodně uznaná vláda čelí tlaku jednotek samozvaného polního maršála Chalífy Haftara.

Témata:  Norsko uprchlíci Libye

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 16:58

13. března 2026 20:26

Kamila Nývltová terčem drsné kritiky. Ostré komentáře nenechala jen tak

Ani úspěšná muzikálová zpěvačka Kamila Nývltová není imunní vůči nenávistným projevům na internetu. Šestatřicetiletá umělkyně se nedávno na svých sociálních sítích podělila o zkušenost s vlnou negativních komentářů, které mířily především na její vzhled. Anonymní kritici se v nich nevybíravě vyjadřovali k jejímu obličeji, přičemž některé vzkazy byly podle zpěvačky za hranicí slušnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jürgen Habermas

V 96 letech zemřel Jürgen Habermas, jeden z nejvýznamnějšch filozofů současnosti

Svět filozofie a společenských věd zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů naší doby. V sobotu zemřel ve věku 96 let Jürgen Habermas, muž, jehož myšlenky o komunikaci a racionalitě zásadně ovlivnily moderní vnímání společnosti. Podle oznámení jeho nakladatelství Suhrkamp skonal pokojně v bavorském Starnbergu nedaleko Mnichova.