Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O krok blíže jaderné válce? Putinova reakce na rozhodnutí USA o raketách ATACMS je znepokojivá

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil aktualizaci jaderné doktríny své země jen dva dny poté, co jeho americký protějšek Joe Biden dal Ukrajině povolení využívat americké zbraně dlouhého dosahu k útokům na ruském území.

Podle nové doktríny bude Moskva považovat agresi ze strany jakéhokoliv nejaderného státu, který bude spolupracovat s jadernou velmocí, za společný útok na Rusko, uvedl server CNN.

Kreml v úterý naznačil, že tato revize snižuje práh pro možné první použití jaderných zbraní. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov při telefonátu s novináři uvedl, že „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese konvenčními zbraněmi proti ní samotné nebo proti Republice Bělorusko.“

Tento krok rozšiřuje dosavadní definici agrese proti Rusku, což potvrzuje i Peskovovo vyjádření: „Důležitým prvkem tohoto dokumentu je, že jaderné odstrašení má zajistit, aby potenciální protivník chápal nevyhnutelnost odvety v případě agrese proti Ruské federaci nebo jejím spojencům.“

Tato změna přichází v reakci na rozhodnutí Bidenovy administrativy umožnit Ukrajině použít americké zbraně dlouhého dosahu, jako jsou například raketové systémy HIMARS, proti cílům hluboko na ruském území. Kreml již dříve varoval, že tento krok znamená výraznou eskalaci konfliktu a ohrožuje bezpečnost v regionu.

Putinova aktualizace jaderné doktríny je dalším důkazem, že válka na Ukrajině nabírá nové a nebezpečnější obrysy. Rozšíření práva použít jaderné zbraně i na obranu spojeneckého Běloruska zvyšuje napětí nejen na východoevropské frontě, ale také na globální úrovni, kde hrozba jaderného konfliktu stále více rezonuje.

Západní analytici upozorňují, že podobné kroky mohou být součástí strategie zastrašování, kterou Kreml dlouhodobě využívá. Zároveň však nelze ignorovat riziko, že by takové doktríny mohly být skutečně realizovány v případě další eskalace konfliktu.

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin Rusko

Související

Aktuálně se děje

24. května 2025 21:50

24. května 2025 12:07

Počasí překonává obavy meteorologů. Čas na nápravu se krátí, letošní rok už je ale odepsaný

Rok 2025 se zatím zapisuje do historie jako nejteplejší vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo a letošní počasí tak může být extrémní. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Cvrčci

Jak lidé podléhají hoaxům? Bouří se proti hmyzu, i když je realita úplně jiná

Odmítání konzumace hmyzu se v posledních letech proměnilo v jeden z nejsilnějších kulturních symbolů pravicového odporu proti Evropské unii, ekologickým politikám i domnělé nadvládě globálních elit. Výrok „Nebudu jíst brouky!“ už dávno není jen nevinný vtip, ale heslo, kterým se vyjadřuje hluboký nesouhlas s představou světa, jak jej podle některých názorů formují organizace jako Světové ekonomické fórum nebo Evropská komise. Vizuální a emocionální síla tohoto narativu nachází odezvu v řadě evropských zemí, ať už jde o billboardy krajně pravicových stran, či projevy konzervativních politiků v národních parlamentech.