Ruský prezident Vladimir Putin oznámil aktualizaci jaderné doktríny své země jen dva dny poté, co jeho americký protějšek Joe Biden dal Ukrajině povolení využívat americké zbraně dlouhého dosahu k útokům na ruském území.
Podle nové doktríny bude Moskva považovat agresi ze strany jakéhokoliv nejaderného státu, který bude spolupracovat s jadernou velmocí, za společný útok na Rusko, uvedl server CNN.
Kreml v úterý naznačil, že tato revize snižuje práh pro možné první použití jaderných zbraní. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov při telefonátu s novináři uvedl, že „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese konvenčními zbraněmi proti ní samotné nebo proti Republice Bělorusko.“
Tento krok rozšiřuje dosavadní definici agrese proti Rusku, což potvrzuje i Peskovovo vyjádření: „Důležitým prvkem tohoto dokumentu je, že jaderné odstrašení má zajistit, aby potenciální protivník chápal nevyhnutelnost odvety v případě agrese proti Ruské federaci nebo jejím spojencům.“
Tato změna přichází v reakci na rozhodnutí Bidenovy administrativy umožnit Ukrajině použít americké zbraně dlouhého dosahu, jako jsou například raketové systémy HIMARS, proti cílům hluboko na ruském území. Kreml již dříve varoval, že tento krok znamená výraznou eskalaci konfliktu a ohrožuje bezpečnost v regionu.
Putinova aktualizace jaderné doktríny je dalším důkazem, že válka na Ukrajině nabírá nové a nebezpečnější obrysy. Rozšíření práva použít jaderné zbraně i na obranu spojeneckého Běloruska zvyšuje napětí nejen na východoevropské frontě, ale také na globální úrovni, kde hrozba jaderného konfliktu stále více rezonuje.
Západní analytici upozorňují, že podobné kroky mohou být součástí strategie zastrašování, kterou Kreml dlouhodobě využívá. Zároveň však nelze ignorovat riziko, že by takové doktríny mohly být skutečně realizovány v případě další eskalace konfliktu.
Témata: válka na Ukrajině, Vladimír Putin, Rusko
Související
18. listopadu 2024 17:25
18. listopadu 2024 13:38
18. listopadu 2024 11:36
17. listopadu 2024 22:34
