reklama

Erdogan v sobotu oznámil, že nařídil prohlásit velvyslance deseti západních zemí za nežádoucí osoby kvůli jejich společnému prohlášení, v němž vyzvali k propuštění čtyři roky vězněného filantropa Osmana Kavaly. Turecké ministerstvo zahraničí zatím prezidentovu žádost nevyřídilo. V případě, že by však došlo k vyhoštění velvyslanců, jednalo by se o nejvážnější diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Západem za 19 let, co je Erdogan u moci.

Stávající diplomatická krize přichází v době, kdy se množí obavy investorů kvůli rekordnímu propadu turecké liry, k němuž došlo poté, co turecká centrální banka v uplynulém týdnu nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 16 procent. Krok má poskytnout ekonomice stimuly, které požaduje Erdogan.

Šéf hlavní opoziční formace, Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroğlu poznamenal, že Erdogan "rychle stahuje zemi do propasti". "Důvodem těchto kroků není ochrana národních zájmů, ale vytváření umělých důvodů pro zničení ekonomiky," uvedl na twitteru.

Kavala, který přispíval několika organizacím turecké občanské společnosti, je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a z podílu na pokusu o převrat v Turecku v roce 2016. Filantrop všechna obvinění odmítá a zůstává ve vazbě, zatímco soud s ním pokračuje.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2019 obvinění vůči Kavalovi označil za politicky motivovaná a vyzval k jeho okamžitému propuštění. Letos v září jeho osvobození žádala také Rada Evropy.

Velvyslanci Kanady, Dánska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska, Finska, Nového Zélandu a Spojených států ve společném prohlášení 18. října vyzvali k rychlému a spravedlivému vyřešení Kavalova případů a k jeho urychlenému propuštění. Turecké ministerstvo zahraničí si vzápětí diplomaty předvolalo a označilo prohlášení za nezodpovědné.

Erdogan prohlásil, že turecká justice je nezávislá a velvyslanci nemají žádné právo požadovat Kavalovo propuštění. V sobotu také oznámil, že chce velvyslance nechat prohlásit za nežádoucí osoby.

Zda roztržka skutečně povede k vyhoštění diplomatů, však podle agentury Reuters není jasné. Jeden diplomatický zdroj agentuře řekl, že rozhodnout o věci by se mohlo při pondělním zasedání turecké vlády. Podle zdroje je vzhledem k obavám, co by takové rozhodnutí způsobilo, možné, že k vyhoštění nakonec ani nedojde.

Erdogan dříve uvedl, že se příští víkend v Římě setká s americkým prezidentem Joem Bidenem na summitu skupiny velkých ekonomik G20.

Erdogan dominuje turecké politické scéně už dvě dekády, ale podpora jeho vládnoucí aliance před volbami plánovanými na rok 2023 výrazně oslabuje, i kvůli prudkému nárůstu životních nákladů.