Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Olympiáda ve Francii: Experti se bojí teroristických útoků, politici jsou klidní

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Úřadující francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v neděli ujistil, že pro blížící se letní olympijské hry v Paříži nebyla zjištěna žádná teroristická hrozba. Uvedl to server The Independent.

Navzdory obavám bezpečnostních expertů z možné teroristické hrozby, které jsou podpořeny nedávnou historií Francie a plány na uspořádání pátečního zahajovacího ceremoniálu na řece Seina za účasti velkého množství lidí, Darmanin prohlásil, že "podle našich informací neexistuje žádná konkrétní hrozba pro bezpečnost olympijských her."

Tento komentář poskytl v rozhovoru pro nedělní vydání novin Le Journal du Dimanche, kde rovněž uvedl, že tajné služby nezaznamenaly žádné bezprostředně hrozící nebezpečí.

Zahajovací ceremoniál se podle plánů uskuteční na řece Seina, přestože je v záloze připraven i alternativní plán B pro případ jakéhokoli ohrožení, informuje DPA. Organizátoři her také vyjádřili důvěru v bezpečnostní opatření pro letní olympiádu, která se bude konat od 26. července do 11. srpna.

"Pro zahajovací ceremonii a každou sportovní soutěž existuje speciální bezpečnostní plán," uvedl na tiskové konferenci šéf organizačního výboru her Tony Estanguet a zdůraznil, že "prioritou číslo jedna" je bezpečnost všech účastníků.

Policie a armáda výrazně posílily svou přítomnost v Paříži před nadcházejícími letními olympijskými hrami. Francie letos v březnu vyhlásila nejvyšší stupeň hrozby terorismu, uvádí DPA.

Témata:  Francie terorismus olympiáda

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.