28. den války: Ukrajinská armáda odrazila útok u Charkova, Rusko údajně použilo fosforové bomby

Stručný přehled středečních událostí:

Ukrajinské jednotky pokračují v obraně Mariupolu, Černihiva a snaží se odrazit ruský postup na Kyjev. Podle ukrajinských úřadů armáda obklíčila ruské jednotky v okolí metropole, konkrétně ve městech Irpiň, Buča a Hostomel, a během nových bojů o Charkov na východě země odrazila ruský útok. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Podle Kyjeva Rusko pokračuje ve shromažďování vojenské techniky podél běloruských hranic s Ukrajinou.

Během noci na středu mělo Rusko poblíž Kyjeva opět použít bomby s bílým fosforem. Uvedl to deník Kyiv Independent s tím, že použití těchto bomb proti civilnímu obyvatelstvu je zakázáno. Fosforové bomby měla ruská armáda použít i při útoku na město Popasna před deseti dny.

V Mariupolu kvůli pokračujícímu ostřelování zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v nelidských podmínkách asi 100.000 obyvatel z původních více než 400.000, situaci ve městě prezident přirovnal k francouzskému Verdunu. Jednání s ruskou stranou o vytvoření bezpečného koridoru pro evakuaci civilistů se podle vicepremiérky Iryny Vereščukové opět nezdařilo.

Útoky Ruska zasáhly na Ukrajině už 600 vzdělávacích zařízení včetně 122 školek, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová. Podle prokuratury bylo od začátku invaze zabito již 121 dětí a 167 nezletilých utrpělo zranění. V Kyjevě při ruském ostřelování přišla o život novinářka pracující pro ruský server The Insider. Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že ruští vojáci se na Ukrajině dopustili válečných zločinů, s konečnou platností o tom ale podle něj rozhodne soud.

Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15.000 ruských vojáků. Ukrajina uvádí, že Rusko přišlo o 15.600 vojáků a tisíce kusů techniky, údaje ale nelze ověřit. Moskva o svých ztrátách mlčí, poslední bilanci zveřejnila 2. března.

NATO bude na čtvrtečním summitu jednat mimo jiné i o vyslání mezinárodní mírové mise na Ukrajinu, které minulý týden navrhlo Polsko a jeho premiér Mateusz Morawiecki. Řada státníků a expertů se nicméně obává, aby vyslání mírových sil nevedlo k zatažení NATO do konfliktu a dalšímu vyhrocení situace. Nasazení vojsk aliance na Ukrajině dnes například znovu odmítl německý kancléř Olaf Scholz. Podle šéfa ruské diplomacie by vyslání mise vedlo k přímé konfrontaci.

Šéf Severoatlantické aliance Stoltenberg prohlásil, že seskupení musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu. Na summitu se tak potvrdí posílení východního křídla aliance a vyslání jednotek do Bulharska, Maďarska, Rumunska a na Slovensko. Případné členství Ukrajiny v NATO není podle Stoltenberga na stole, pokračovat ale mají dodávky zbraní na Ukrajinu. Německo oznámilo, že dodá dalších 2000 pancéřových pěstí, Švédsko pošle 5000 protitankových zbraní.

Polsko dnes obvinilo 45 ruských diplomatů působících ve Varšavě z práce pro ruské tajné služby a nařídilo jim, aby do pěti dnů odjeli. Moskva to považuje za nepodložené a připravuje odvetné kroky. Polsko rovněž zmrazilo bankovní účty ruského velvyslanectví, uvedl v ruské televizi velvyslanec Sergej Andrejev. Slovensko obnoví činnost své ambasády na Ukrajině, diplomaté ale budou nově pracovat v Užhorodu namísto v Kyjevě.

Rusko čelí kvůli invazi hluboké mezinárodní izolaci. Moskva nicméně oznámila, že se prezident Vladimir Putin plánuje i přes nesouhlas některých jiných členských zemí zúčastnit letošního summitu zemí G20. Ruská centrální banka oznámila, že moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, které přerušila 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Velkým tématem je zejména pro evropské země debata o odbourání závislosti na dovozu ruských surovin, zejména plynu. Podle kancléře Scholze by náhlé přerušení dodávek uvrhlo Evropu do recese. Evropská komise oznámila, že unijní země musí před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu.

Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Britské a nizozemské velkoobchodní ceny zemního plynu po tomto oznámení výrazně stouply. Také ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že bude nové smlouvy se zahraničními partnery uzavírat výhradně v rublech.

Zelenskyj v dnešním projevu před japonskými zákonodárci vyzval Japonsko, aby vystupňovalo tlak na Moskvu a zavedlo obchodní embargo na ruské zboží. Podle něj musí ruský trh okamžitě opustit i francouzské firmy, konkrétně jmenoval automobilku Renault nebo potravinářský řetězec Auchan. Francouzská automobilka Renault později oznámila, že pozastavuje veškerou činnost v Rusku. Francie znemožnila plavbu dvou dalších luxusních lodí, jejichž ruský majitel Alexej Kuzmičev je na sankčním seznamu EU. Švýcarský potravinářský gigant Nestlé uvedl, že výrazně omezí své obchodní aktivity v Rusku, zastaví tam například prodej značek KitKat a Nesquik.

Anatolij Čubajs, tvůrce ruské privatizace a jeden z hlavních architektů ekonomických reforem 90. let, rezignoval na svůj aktuální post speciálního představitele Kremlu a odjel ze země. Podle médií odjezd zdůvodnil nesouhlasem s ruským rozpoutáním války na Ukrajině.

On-line přenos:

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina,  Ruská armáda,  Armáda Ukrajina