Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pandemie a koeficient R: Jedna země EU je na tom ještě hůř než Itálie

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Šíření nákazy koronavirem SARS-CoV-2 je v Bulharsku rychlejší než v Itálii. Jeden nemocný v zemi v průměru infikuje 3,5 dalších lidí. Podle serveru 24 časa to dnes řekl šéf národního operačního štábu Vencislav Mutafčijski.

Jedná se o koeficient R, tedy reprodukční číslo, které se využívá k vyjádření odhadu rychlosti šíření každé epidemie. Průměrný ukazatel ve světě, pokud jde o koronavirus, který se na přelomu roku začal šířit z Číny, je podle 24 časa 2,5. V Itálii koeficient dosáhl před přijetím karanténních opatření nejvyšší hodnoty 3,25.

V České republice se toto reprodukční číslo minulý týden podle epidemiologů blížilo jedné.

V Bulharsku je podle dnešních údajů oznámených šéfem operačního štábu generálem Mutafčijským registrováno 966 potvrzených případů nákazy koronavirem.

Během pondělí podle serveru 24 časa přibylo 51 nakažených. Úmrtí spojovaných s nemocí covid-19, kterou koronavirus vyvolává, je aktuálně 45.

Témata:  Bulharsko,  Itálie,  koronavirus (coronavirus) COVID-19

Aktuálně se děje

27. září 2026 12:49

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.