Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko bude blokovat vstup Bulharska do schengenského prostoru

Maďarsko
Maďarsko
Foto: Pixabay

Maďarsko bude vetovat vstup Bulharska do schengenského prostoru, dokud Sofie nezruší tranzitní daň na ruský plyn, uvedlo v sobotu maďarské ministerstvo zahraničních věcí.

"Dali jsme Bulharům jasně najevo, že pokud to budou dělat dlouho, budou-li dlouho ohrožovat bezpečnost dodávek energie do Maďarska, budeme jejich vstup do Schengenu vetovat," řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zatímco západní státy Evropy vynaložily mnoho úsilí na to, aby se zbavily závislosti na ruském plynu, Maďarsko odebírá z Ruska přes čtyři miliardy metrů krychlových plynu ročně na základě dohody podepsané v roce 2021, zejména přes Bulharsko a Srbsko, vysvětluje Reuters.

Za tyto kroky si maďarský premiér vysloužil pozitivní ohlasy z Moskvy, s níž Orbánova vláda udržuje pravidelné kontakty i během války na Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán také na summitu vetoval balík finanční pomoci pro Kyjev ve výši 50 miliard eur, které má EU poskytnout v rámci svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů.

Pohrožení vetem ze strany Maďarska následuje poté, co Orbán jako jediný lídr 27 členských států EU na summitu v Bruselu ve čtvrtek nesouhlasil s otevřením přístupových jednání s Ukrajinou.

Budapešť podle Szijjártóa své veto odvolá, pokud Sofie zruší tranzitní daň na plyn z Ruska. Šéf maďarské diplomacie uvedl, že tato daň, která podle něj odporuje předpisům Evropské unie a kterou Bulharsko zavedlo ještě v říjnu, ohrožuje bezpečnost dodávek nejen do Maďarska, ale také do Srbsku a Severního Makedonie.

Témata:  Maďarsko Bulharsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.