Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pět čínských balistických raket dopadlo do japonské ekonomické zóny, k Tchaj-wanu zamířila letadla

Čínská armáda
Čínská armáda
Foto: China Military

Pět čínských balistických raket dopadlo do japonské výlučné ekonomické zóny, napsala agentura Kjódó s odkazem na japonskou vládu, která incident odsoudila. Něco takového se stalo poprvé, uvedl podle agentury Reuters japonský ministr obrany Nobuo Kiši.

Ministr dodal, že Japonsko již podalo stížnost diplomatickou cestou. Výlučná ekonomická zóna se rozkládá do 200 námořních mil, tedy 370 kilometrů od pobřeží.

Japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši vyjádřil již dříve vážné znepokojení nad rozsáhlým čínským vojenským cvičením u Tchaj-wanu, které začalo dnes v reakci na úterní návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově. Podle Tchaj-wanu vypálila čínská armáda 11 balistických raket do vod okolo ostrova.

Napětí kolem Tchaj-wanu se odrazilo i na dnešním zasedání ministrů zahraničí Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v kambodžském Phnompenhu. Čína zrušila původně plánované bilaterální jednání mezi čínským ministrem zahraničí Wang Iem a jeho japonským protějškem Jošimasou Hajašim, protože se jí nelíbí společné prohlášení skupiny G7 o Tchaj-wanu. V něm zazněla výzva, aby Peking řešil napětí v v Tchajwanském průlivu mírovým způsobem.

Pelosiová dnes jedná v Jižní Koreji, večer se přesune do Japonska.

Čína vyslala bojová letadla přes dělicí linii k Tchaj-wanu

Čínská armáda vyslala 22 bojových letadel přes linii, která dělí průliv mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Kvůli krátkému narušení vzdušného prostoru byly tchajwanské letectvo a protiletecká obrana v pohotovosti, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Čína dnes zahájila rozsáhlé vojenské cvičení ve vodách kolem Tchaj-wanu, mimo jiné odpálila i 11 balistických raket. Peking tak reaguje na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Vojenské cvičení má trvat do neděle a Čína do něj zahrnula i více než stovku letadel včetně bojových letounů a bombardérů, uvedla agentura Reuters s odkazem na informace čínské státní televize CCTV. Tchajwanské ministerstvo obrany rovněž uvedlo, že armáda dnes použila světlice, aby odstrašila čtveřici čínských dronů, které letěly nad souostrovím Ťin-men. To patří k Tchaj-wanu, leží však daleko od hlavního ostrova, jen zhruba deset kilometrů od čínského pobřeží.

Součástí manévrů je ostrá střelba, včetně odpalování raket. Rakety Tung-feng (Dongfeng) mířily do vod kolem severovýchodního a jihozápadního pobřeží Tchaj-wanu. Pět jich dopadlo do výlučného ekonomického prostoru Japonska u ostrova Hateruma, což vyvolalo ostrý diplomatický protest Tokia.

Ministerstvo obrany Tchaj-wanu v prohlášení uvedlo, že rakety vypálené Čínou letěly vysoko v atmosféře a nepředstavovaly žádnou hrozbu. Kvůli utajení ale neupřesnilo, jakou měly dráhu. Japonské ministerstvo obrany vychází z toho, že nejméně čtyři rakety letěly nad územím Tchaj-wanu a přeletěly Tchaj-pej.

Střední linie, která dělí Tchajwanský průliv, je podle nepsaných pravidel dělicí čárou mezi námořním a vzdušným prostorem Číny a Tchaj-wanu. Čínská letadla prolétla v blízkosti této linie už v úterý, než Pelosiová na ostrov dorazila.

Témata:  Čína Japonsko Čínská lidová osvobozenecká armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.