Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Plynové zásobníky v Rakousku jsou plné zatím na méně než 60 procent

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Zásobníky zemního plynu v Rakousku jsou plné z téměř 60 procent. Dnes to podle agentury APA uvedlo rakouské ministerstvo pro klima, životní prostředí a energetiku. Vláda předpokládá, že se zásobníky do 1. listopadu podaří naplnit na plánovaných 80 procent. Ministryně pro klima Leonore Gewesslerová už začátkem srpna sdělila, že se Rakousku podařilo snížit závislost na ruském zemním plynu z dřívějších až 80 procent na méně než 50 procent.

Aktuálně je v rakouských plynových zásobnících 57,2 terawatthodiny plynu (TWh). Ty by podle ministerstva stačily pokrýt zhruba 64 procent celoroční spotřeby plynu v zemi.

Denně se v uplynulých dnech dařilo zásobníky plnit o 400 až 550 gigawatthodin, což ve srovnání s předchozím týdnem představuje nárůst. Provozovatelé byli schopni nahrazovat snížené dodávky z Ruska nákupy z jiných zemí.

Rakousko se kvůli energetické krizi také poprvé rozhodlo vytvořit strategickou rezervu. Bude ji tvořit 20 TWh a součástí zásobníků by se měly stát rovněž k 1. listopadu.

Nařízení, že evropské zásobníky plynu musejí být před zimou plné na 80 procent, vydala Evropská unie. Chce se tak připravit na možné přerušení dodávek ze strany Ruska. Český premiér Petr Fiala začátkem měsíce uvedl, že české zásobníky už z 80 procent naplněné jsou.

Témata:  Rakousko plyn

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.