Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet mrtvých s covidem překonal čtyři miliony, tempo se moc nemění

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Celosvětový počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 překročil podle údajů agentury Reuters čtyři miliony. V posledních měsících roste počet obětí o 100.000 za osm až deset dní (předposledních 100.000 mrtvých přibylo za 11 dní, nyní to bylo za devět dní).

Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují Spojené státy, kde podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) zemřelo kvůli covidu-19 víc než 605.493 lidí.

Následují Brazílie (523.587 mrtvých), Indie (402.005), Mexiko (233.580) a Peru (193.069).

V České republice s covidem dosud zemřelo 30.310 lidí. Počet mrtvých v Česku v poslední době výrazně klesá, přesto je ČR podle údajů serveru Our World in Data stále na čtvrtém místě podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru na milion obyvatel (2830).

Nejvíc obětí koronaviru na počet obyvatel vykazuje Peru (5844), následují Maďarsko (3105) a Bosna a Hercegovina (2946).

Průměr v zemích Evropské unii je například 1663, ve světě 509. Část zdravotnických odborníků přitom tvrdí, že počet zemřelých je globálně podceněný. Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu uvedla, že si pandemie podle jejích odhadů vyžádala dvakrát až třikrát více obětí, než kolik uvádějí oficiální statistiky.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 úmrtí

Související

Aktuálně se děje

4:00

Letní počasí se vším všudy. O víkendu se ohřejeme, hrozí ale i další bouřky

Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Šestidenní válka

Komentář

Šest dní, během kterých mezinárodní společenství fatálně selhalo

Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.