Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 50.000 lidí

Následky zemětřesení
Následky zemětřesení
Foto: Pixabay

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii z počátku února přesáhl 50.000. Ankara dnes večer uvedla, že podle nové bilance zahynulo 44.218 lidí. To je o zhruba o 600 více než údaj zveřejněný ve čtvrtek. V Sýrii jsou počty obětí méně jasné a už mnoho dní odhad OSN hovoří o zhruba 6000 mrtvých.

Provincie na jihu Turecka a oblast na severu Sýrie zasáhly dva zničující otřesy o síle 7,7 a 7,6 stupně 6. února. Od té doby seismologové zaznamenali přes 9000 dalších slabších otřesů, uvedl turecký úřad pro řešení následků katastrof AFAD. Nejsilnější z nich byl otřes o síle 6,4 stupně v pondělí. Mezi lidmi vyvolal paniku a i následkem tohoto zemětřesení několik lidí zahynulo. Otřesy způsobily také další škody na majetku.

Podle poslední statistiky tureckého státního úřadu bylo ze zasažené oblasti evakuováno přes 500.000 lidí. Mnozí další si však v postižených provinciích našli náhradní ubytování či dočasné přístřeší. Podle dohadu, který uvádí agentura Reuters, bylo vážně poškozeno nebo zničeno na půl milionu bytových jednotek ve 160.000 domech. OSN se domnívá, že v Turecku zůstalo bez střechy nad hlavou na 1,5 milionu lidí.

Turecká vláda slibuje rychlou rekonstrukci, lidé v postižených oblastech si ale stěžují na pomalou a nedostatečnou pomoc. "Mám osm dětí a žijeme v jednom stanu," řekl agentuře Reuters muž, který čeká na příděl dalšího materiálu. Právě nedostatek stanů patří podle oslovených dobrovolníků mezi největší aktuální problémy v oblasti.

Syrská bilance obsahuje údaje z oblastí, které jsou pod kontrolou vlády prezidenta Bašára Asada v Damašku, i z těch, které ovládají protivládní povstalci.

Témata:  zemětřesení Turecko Sýrie

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.