Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet případů spalniček v Evropě vzrostl skoro třicetinásobně

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Počet případů spalniček v Evropě v období od ledna do října loňského roku vzrostl téměř třicetinásobně ve srovnání s rokem 2022. Na alarmující statistiku upozornila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Počet případů spalniček v tomto období dosáhl 30 000, zatímco v roce 2022 bylo hlášeno pouze 941 případů za celý rok. WHO vyzvala k "naléhavé" očkovací kampani v reakci na tuto alarmující situaci.

V období od ledna do října 2023 byly v evropském regionu WHO hlášeny spalničky ve 40 zemích. Nejvyšší počet případů byl zaznamenán v Rusku a Kazachstánu, kde se počet přiblížil k 10 000 případům v obou zemích.

V západní Evropě bylo nejvíce případů zaznamenáno ve Spojeném království s 183 případy. "V regionu jsme svědky nejen třicetinásobného nárůstu počtu případů spalniček, ale také téměř 21 000 hospitalizací a pěti úmrtí souvisejících se spalničkami. To je znepokojující," uvedla WHO.

Během pandemie COVID-19 došlo k poklesu úrovně proočkovanosti proti spalničkám v evropském regionu WHO. Mezi lety 2020 až 2022 nebylo očkováno proti spalničkám přibližně 1,8 milionu kojenců.

Spalničky jsou vysoce nakažlivým onemocněním, které se rychle šíří vzduchem, zejména mezi neočkovanými lidmi.

Způsobují různé komplikace, jako jsou záněty průdušek, plic a centrálního nervového systému, a mohou mít i fatální následky. Nejúčinnějším preventivním opatřením proti nim je očkování.

Témata:  WHO

Související

Aktuálně se děje

8:20

Mrtví a desítky zraněných. Rusko vyšetřuje tragickou vlakovou nehodu

Tragická železniční nehoda se stala v noci ze soboty na neděli v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou. Nejméně sedm lidí zemřelo a další desítky cestujících se zranily, když vlak narazil do zříceného mostu. Není v tuto chvíli zcela jasné, co způsobilo pád konstrukce. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.