Podle Bidena je nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu velmi vysoké. Moskva má požadavky k aktivitám NATO

Americký ministr zahraničí Antony Blinken pak před Radou bezpečnosti OSN Rusko vyzval, aby jasně řeklo, že invazi na Ukrajinu nepodnikne a prokázalo to stažením svých vojsk do základen. Nabídl rovněž setkání svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy,že Biden svými výroky jen zvyšuje napětí.

Podle Bidena je útok možný v příštích dnech. "Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu," prohlásil americký prezident.

Po opatrném optimismu Západu z předchozích dnů dnes opět zesílily obavy z reálného nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva v poslední době nashromáždila více než 100.000 vojáků. Od noci na dnešek se totiž na východě Ukrajiny ozývala minometná střelba, z níž se navzájem obviňovali Ukrajina a místní proruští separatisté.

Washington už dříve varoval, že Moskva by mohla podobné akce použít jako záminku a ospravedlnění invaze. Biden dnes řekl, že existují informace o operacích "pod falešnou vlajkou" ze strany Ruska.

Jeho slova zopakoval před RB OSN i Blinken, podle nějž by invaze mohla začít v příštích dnech odpálením raket a bombardováním společně s kyberútoky. Ruské jednotky pak podle šéfa americké diplomacie začnou postupovat na "klíčové cíle, které si už určily a naplánovaly". Mezi tyto cíle podle něj patří i třímilionová metropole Kyjev.

Podle Blinkena by jako jedna ze záminek pro vpád Ruska na Ukrajinu mohl sloužit falešný či reálný útok chemickými zbraněmi, přičemž podobné "plané poplachy" Moskva šíří v médiích už nyní. Ruská vláda pak v reakci na tyto zprávy může začít svolávat "teatrální nouzová jednání", řekl šéf americké diplomacie.

"Nemám pochyb ohledně toho, že odpovědí na moje dnešní zdejší prohlášení bude další popírání ruskou vládou. Ruská vláda ale může dnes říci, že Rusko Ukrajinu nenapadne, říci to jasně, říci to celému světu a následně to prokázat tím, že pošle svoje vojáky, svoje vozidla, svoje letadla do jejich základen a hangárů a vyšle svoje diplomaty k jednacímu stolu," řekl Blinken.

Nabídl rovněž Lavrovovi, aby se osobně setkali "příští týden v Evropě".

Mluvčí kremlu Peskov pak podle agentury RIA Novosti obvinil prezidenta Bidena, že svými výroky o hrozící invazi zvyšuje napětí.

Podobně jako američtí činitelé se dnes vyjádřili i někteří evropští lídři. Například britský premiér Boris Johnson dnes označil za možnou provokativní operaci útok na školku v Luhanské oblasti. Podle Johnsona měl tento incident "diskreditovat Ukrajince". "Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc," citovala britského premiéra agentura PA.

Západní mocnosti tvrdí, že nemají důkazy potvrzující pravdivost tvrzení Moskvy o začátku stahování vojáků a techniky ze západu Ruska zpět na základny. Naopak se podle nich zdá, že Rusko svá vojska posunuje stále blíž k hranicím s Ukrajinou a vojáci zaujímají bojové pozice. Do oblasti podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina rovněž míří další ruská bojová letadla.

Moskva se domáhá stažení NATO z východní a střední Evropy

Požadavek na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy zopakovala Moskva ve své aktuální reakci na lednovou americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO, tedy že by Ukrajina v takovém případě mohla rozpoutat kvůli Krymu válku aliance s Ruskem. V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu "vtrhnout na Ukrajinu". Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.

Americká a alianční odpověď na ruské požadavky bezpečnostních záruk nabízela jednání o konkrétních způsobech zvýšení vzájemné důvěry, klíčovou možnost ruského veta případného ukrajinského vstupu do NATO ale Západ odmítl.

"Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru," varuje ohledně odmítnutí ruských návrhů dnešní ruská reakce v podobě desetistránkového dokumentu.

Dokument, předaný americkému velvyslanci Johnu Sullivanovi, vyjadřuje podle ruských médií politování, že Washington neodpověděl "konstruktivně" na ruský návrh dohody o bezpečnostních zárukách, tedy nezřekl se dalšího rozšiřování NATO, ani se nezaručil, že Ukrajina a Gruzie nebudou přijaty do aliance, ani se nezavázal vytvářet základny v bývalých sovětských republikách a nepřistoupil na návrat vojenských potenciálů a infrastruktury NATO do stavu roku 1997, kdy Rusko a NATO podepsaly základní úmluvu o spolupráci.

Moskva ve zprávě zopakovala své dřívější tvrzení, že politika otevřených dveří NATO, kterou USA podporují, odporuje základním závazkům přijatým v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to především závazku neposilovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti druhých stran.

Pro snížení napětí kolem Ukrajiny je podle Moskvy zapotřebí zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu nebo stažení "veškerých západních poradců a instruktorů" z této východoevropské země. Členské státy NATO také mají podle ruského přání odmítnout účast na jakýchkoli společných armádních cvičeních s ukrajinskými ozbrojenými silami. Moskva v dokumentu rovněž uvedla, že trvá na stažení všech amerických ozbrojených sil a zbraňových komplexů ze střední a východní Evropy, jihovýchodní Evropy a pobaltských zemí.

Za nepřijatelný naopak ruské ministerstvo zahraničí označilo požadavek USA, aby ruská armáda stáhla vojáky od ukrajinských hranic. Skutečnost, že Rusko rozmisťuje vojáky na svém vlastním území prý totiž nemůže škodit americkým zájmům. Ministerstvo zdůraznilo, že na ukrajinském území nyní ruské síly nejsou. Kyjev však tvrdí, že Rusko podporuje povstalce na východní Ukrajině jak dodávkami zbraní, tak zapojením vojáků. Moskva nyní také odsoudila americké "vyhrožování" zpřísněním sankcí.

Skutečnost, že Ukrajina ztratila kontrolu nad svou územní celistvostí Moskva v dokumentu označila za následek "vnitroukrajinských procesů". Anexi Krymu dokument vysvětluje tím, že po událostech v Kyjevě v roce 2014, kdy byl sesazen proruský prezident Viktor Janukovyč, přišli etničtí Rusové na Ukrajině o část práv, což vedlo k tomu, že obyvatelé poloostrova s početnou ruskou menšinou si v referendu zvolili připojení k Rusku. Spojené státy stejně jako další západní země již dříve označily toto hlasování o připojení Krymu k Rusku za nezákonné. Moskva také ve své odpovědi odmítla obvinění, že Rusko rozpoutalo v roce 2014 konflikt v oblasti Donbasu na východní Ukrajině mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami.

Ruská strana rovněž v dnes zveřejněné odpovědi zkritizovala, že USA nereagovaly na její návrh, který se týká upuštění od rozmisťování jaderných zbraní jednotlivými státy za jejich vlastními hranicemi.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a USA panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu.

"Můžeme potvrdit, že Rusko vyhostilo dvojku na velvyslanectví, jednoho z klíčových pracovníků týmu," sdělil podle agentury TASS mluvčí americké ambasády v Moskvě Jason Rebholz.

Vyhoštění Gormana, který na velvyslanectví v ruské metropoli působil méně než tři roky, následně potvrdilo i ministerstvo zahraničí Spojených států. Jednalo se podle něj o "nepodložený" krok, který americká diplomacie nevyprovokovala. Washington nyní zvažuje, jak zareaguje.

Podle Moskvy ale vypovězení Gormana nikterak nepodložené není. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v prohlášení zveřejněném na webu úřadu odmítla naznačování některými médii, že jde o "div ne" záměrný krok Ruska ke zvýšení napětí. Podle ní je to jen reakce na předchozí "neoprávněné" označení rady ruského velvyslanectví ve Washingtonu za nežádoucí osobu.

Témata:  Joe Biden,  Rusko,  USA,  NATO (Severoatlantická aliance),  Ukrajina