Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle WHO je nepravděpodobné, že by epidemie opičích neštovic vedla k pandemii

Světová zdravotnická organizace (WHO)
Světová zdravotnická organizace (WHO)
Foto: Reprofoto ČT

Stovky případů výskytu opičích neštovic v posledních týdnech pravděpodobně nepovedou k pandemii, uvedla dnes odbornice Světové zdravotnické organizace (WHO) Rosamund Lewisová. O nemoci stále existuje mnoho neznámých, včetně toho, jak přesně se šíří a zda pozastavení masového očkování proti neštovicím před desítkami let nějak neurychluje její přenos, dodala odbornice podle agentury AP.

Většina ze zhruba 300 případů, které se objevily během května, byla mezi gayi a bisexuály, uvedla Lewisová. Rizikové skupiny vyzvala ke zvýšené obezřetnosti, opatrní podle ní ale mají být všichni.

Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. V poslední době se nákaza začala šířit i v Evropě a dalších oblastech světa.

Témata:  opičí neštovice,  WHO

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.