EU řeší dilema, zda si nechat zásoby vakcín proti opičím neštovicím

Server připomněl, že v pondělí se v Bruselu sešli zástupci Evropské komise (EK) a evropských zdravotnických úřadů, aby projednali reakci EU na epidemii mpox.

Mluvčí EK potvrdil, že Unie očekává více „importovaných případů“ opičích neštovic, poté co první případ onemocnění nahlásilo Švédsko.

Skupina zdravotních expertů se shodla, že není třeba zahájit masové očkování proti mpoxu v Evropě. Podle EU je pravděpodobnost masového šíření opičích neštovic v Evropě nízká, protože se nemoc šíří spíše přímým fyzickým kontaktem než vzduchem, jak je tomu u covidu.

Zatím žádná členská země EU neoznámila cestovní omezení kvůli opičím neštovicím, ačkoli Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) doporučilo cestujícím do postižených oblastí zvážit očkování.

Politico zdůraznil, že mpox může být smrtelný. Světová zdravotnická organizace (WHO) již vyhlásila globální zdravotní pohotovost kvůli šíření obzvláště nebezpečného kmene clade I, který má těžší průběh než kmen clade II, jenž se celosvětově rozšířil v roce 2022. Mezi nejohroženější pacienty patří děti, které jsou náchylnější k rychlejšímu průběhu nemoci než dospělí.

Dilema EU spočívá v tom, že pokud si ponechá současné zásoby vakcín proti mpoxu, nepomůže Africe, kde například Konžská demokratická republika (KDR) s 99 miliony obyvatel žádá deset milionů dávek. Pokud však EU pomůže Africe, může oslabit svou vlastní schopnost rychle reagovat.

Jen málo zemí EU se zatím zavázalo darovat vakcíny. O víkendu vyzval jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa mezinárodní společenství, aby uvolnilo své zásoby a zajistilo spravedlivý přístup k vakcínám pro všechny země, bez ohledu na jejich ekonomický stav.

Evropská komise oznámila, že pošle více než 215 000 dávek vakcín. Francie naznačila, že do Afriky pošle nespecifikovaný počet vakcín proti mpoxu. Nizozemsko je opatrné a před rozhodnutím o darování se chce ujistit, že 100 000 dávek, které má v zásobě, bude stačit pro jeho vlastní potřeby.

Německá vláda má kolem 117 000 dávek vakcíny proti mpox a další zásoby mají i některé spolkové země. Naopak Litva oznámila, že má k dispozici pouze 2 500 dávek tohoto typu vakcíny.

Podle Politica přislíbilo Japonsko poslat do Afriky tři miliony dávek a očekává, že EU slíbí více.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezitím varovala, že bez rychlého nasazení vakcín budou tisíce lidí v KDR čelit této nemoci bez základní lékařské ochrany, která je v Evropě dostupná.

WHO přitom minulý týden potvrdila, že případ mpox ve Švédsku souvisí s vypuknutím nákazy v Africe. Podle WHO lze v Evropě během následujících dnů očekávat další případy typu Clade I. Uvedla to agentura Anadolu.

"Potvrzení mpox Clade I ve Švédsku je jasným odrazem vzájemné propojenosti našeho světa. V následujících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně vyskytnou další importované případy," uvádí se v prohlášení evropského regionálního úřadu WHO.

Případ ve Švédsku je podle odborníka na virové neštovice z britského Pirbrightského institutu Jonase Albarnaze varovným signálem pro zdravotnické úřady. Ty musí být podle něj ostražité a zavést přísný dohled a strategii sledování kontaktů pro včasné odhalení možných nových případů.

WHO ve středu vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu v souvislosti se šířením onemocnění opičích neštovic v afrických státech. Ve čtvrtek byl potvrzen první případ opičích neštovic typu Clade I ve Švédsku, což je zároveň první případ této varianty diagnostikovaný mimo africký kontinent.

Opičí neštovice (mpox) jsou infekční onemocnění, které se přenáší při blízkém kontaktu. Mají symptomy podobné chřipce, přičemž způsobují i hnisající vyrážku. Většina případů má mírný průběh, nicméně toto onemocnění může i zabíjet.

Z Konžské demokratické republiky (KDR) se začal nejprve šířit endemický kmen onemocnění známý jako Clade I. Zdá se, že blízkým kontaktem mezi lidmi, především dětmi, se začala šířit nová varianta známá jako Clade Ib.

Opičí neštovice se poprvé objevily v KDR v roce 1970. V květnu 2022 se celosvětově prudce rozšířil počet infekcí a WHO také přistoupila k vyhlášení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, který trval do května 2023. 

Témata:  opičí neštovice,  EU,  očkování