Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polský prezident chce, aby systémy Patriot nabízené Německem chránily Polsko

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: pis.org.pl

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy záleží na rozhodnutí Německa, kde budou rozmístěny systémy protivzdušné obrany Patriot. Berlín je původně nabídl Varšavě, ale polský ministr obrany Mariusz Blaszczak navrhl, aby systémy získala Ukrajina čelící ruským raketovým útokům. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že je na jednotlivých zemích, zda se rozhodnou systémy protivzdušné obrany poslat na Ukrajinu.

"Z vojenského hlediska by bylo nejlepší, aby (systémy Patriot) byly rozmístěny na Ukrajině, aby chránily i polské území," řekl dnes Duda při návštěvě litevského Kaunasu. Ještě dnes ráno ale šéf Dudovy kanceláře Pawel Szrot v Polském rozhlasu řekl, že prezident si myslí, že "německé rakety by měly chránit polské území a polské občany". V Kaunasu pak Duda řekl, že "rozhodnutí je na německé straně".

Mluvčí vlády v Berlíně uvedl, že Německo o návrhu předat systémy Patriot jedná se spojenci.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová nabídla Polsku systém Patriot poté, co minulý týden dopadla u polské obce Przewodów poblíž ukrajinských hranic raketa a zabila dva lidi. Podle západních činitelů šlo zřejmě o střelu ukrajinské protiletecké obrany, která se bránila tehdejší smršti ruských raket. Polský ministr obrany Blaszczak v pondělí uvedl, že nabídku "s radostí" přijímá, ve ale středu navrhl, aby Německo systémy protivzdušné obrany raději poskytlo Ukrajincům. Se stejným nápadem přišel o něco dříve Jaroslaw Kaczyński, předseda hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost a neoficiálně nejvlivnější politik v Polsku.

Lambrechtová ve čtvrtek do Varšavy vzkázala, že "systémy Patriot jsou součástí integrované protivzdušné obrany NATO, což znamená, že mají být použity na území NATO".

Německý velvyslanec v Polsku Thomas Bagger v rozhovoru v dnešním vydání listu Rzeczpospolita připomněl, že Německo nedisponuje velkým množstvím systémů Patriot a to, že je Varšavě nabídlo, "dokládá, jak velký význam vláda v Berlíně Polsku přikládá". Řekl, že Blaszczakův návrh příliš dobře nechápe, protože "polská vláda dokonale zná rozdíl mezi územím patřícím k NATO a takovým, které k alianci nepatří". Patrioty jsou součástí obranných kapacit NATO a jejich využití mimo jeho území není podle Baggera realistické. Dodal, že protiraketové systémy by museli obsluhovat němečtí vojáci, tedy vojáci NATO, a nemohou být proto rozmístěny na území Ukrajiny. Německo navíc poskytlo Ukrajině moderní systém protivzdušné obrany Iris-T.

Nicméně šéf NATO Stoltenberg řekl, že "konkrétní rozhodnutí o konkrétních systémech jsou v rukou jednotlivých států" aliance. Dodal, že někdy existují dohody týkající se koncových uživatelů zbraňových systémů a další věci, které je třeba projednat se spojenci. "Ale v závěru musejí rozhodnutí udělat národní vlády," podotknul.

Na otázku, zda by se NATO po poslání systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu mohlo stát stranou konfliktu, Stoltenberg připomněl, že země aliance už vyspělé zbraňové systémy Kyjevu posílají. "Dělá se to tak, že když je potřeba odborného zacházení s těmito systémy, absolvují Ukrajinci výcvik v některé zemi NATO," připomněl.

Témata:  Andrzej Duda rakety Patriot Polsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.