Zda bude mít novinka dostatečnou podporu, není jasné. A i když ji získá, nemusí nakonec vůbec povinná vakcinace platit, pokud parlament před létem uzná proočkovanost populace jako dostatečnou.

Německo dosud zavedlo povinné očkování pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře, kteří musí být od poloviny března imunizovaní, jinak nemohou svou profesi vykonávat. Omezení je ale prozatím spíše jen formální, neboť hygienické úřady kvůli vytíženosti nemají kapacitu pro plošné kontroly. Německá média tak počítají, že skutečné dopady může mít toto nařízení až za čtvrt roku.

Povinné očkování zdravotníků je ale jen prvním krokem k imunizaci populace, který se vláda kancléře Olafa Scholze rozhodla učinit. K dalšímu kroku, který by očkování vyžadoval plošně, se ve čtvrtek chystá Spolkový sněm. Scholz a také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach podporují povinné očkování všech dospělých, tedy od 18 let věku. Vláda ale žádný vlastní návrh zákona, jak bývá v Německu běžné, nepředložila. Scholz místo toho opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnout musí parlament. V něm ale žádná jednota nepanuje ani napříč vládní koalicí, kterou tvoří Scholzovi sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Největší podporu v 736členném parlamentu měl dosud návrh žádající očkování od všech dospělých, podle propočtů agentury DPA se k němu hlásilo zhruba 240 poslanců. Výrazně menší podporu, okolo padesáti poslanců, měl požadavek povinné vakcinace od 50 let věku. Tyto dvě iniciativy nyní přišly s kompromisem, který prozatím očkování od října nařídí všem starším 60 let a zároveň vyžaduje, aby mladší a neočkované ročníky dostaly informace o výhodách imunizace.

Kompromis nicméně počítá s tím, že v červnu parlament znovu posoudí míru proočkovanosti populace. Pokud bude dostatečná, vakcinační povinnost nebude. V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,8 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79 procent.

Na podzim podle kompromisního návrhu může parlament znovu zvážit, zda kvůli možnému výskytu nebezpečných koronavirových variant není nutné snížit věkovou hranici povinného očkování na 18 let.

Kompromis, za kterým stojí především vládní poslanci, zaskočil konzervativní unii CDU/CSU, která je největší opoziční silou. "Když nejnovější kompromis vybíral z návrhů od 18 a 50 let a najednou by měl být od 60 let, tak něco nesedí," řekl poslanec Tino Sorge, který je mluvčím frakce CDU/CSU pro otázky zdravotnictví. Podle Sorgeho tak návrh postrádá důvěryhodnost. Z řad konzervativců se ozývají hlasy, že vládní koalice připravuje úskok, aby očkování schválila.

Šéf konzervativní frakce Friedrich Merz novinku rovněž odmítá a v rozhlasové stanici Deutschlandfunk dnes řekl, že se koalice nedokáže dohodnout ani mezi sebou. Za skutečný kompromis pak považuje návrh konzervativců. Ten by povinnou vakcinaci v případě zhoršení epidemické situace zaváděl postupně v několika krocích od seniorů přes starší 50 let po pracovníky kritické infrastruktury, tedy zdravotníky, učitele, policisty nebo energetiky. Toto řešení by podle představ unie nahradilo i stávající očkovací povinnost pro zdravotníky.

Povinné očkování, a to i zdravotníků a pečovatelů, odmítá protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Vlastní návrh předložil ještě liberál Wolfgang Kubicki, který rovněž s povinným očkováním nesouhlasí.

O budoucnosti povinného očkování v Německu bude jasno ve čtvrtek. Německá média poznamenávají, že dostatečnou podporu žádný z návrhů nemá. Lauterbach je ale přesvědčen, že Spolkový sněm nakonec nový kompromis podpoří. "S vysokou pravděpodobností to prosadíme," řekl v televizi ZDF. Nesouhlas parlamentu by pak sice považoval za hořkou prohru, nikoli však za důvod rezignace.