Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Požár ve věznici Evín v Teheránu si vyžádal čtyři mrtvé a 61 zraněných

Věznice, ilustrační fotografie.
Věznice, ilustrační fotografie.
Foto: Original Communications

Kvůli sobotnímu požáru ve věznici Evín v Teheránu, v níž tamní režim zadržuje i mnoho politických vězňů, zemřeli podle místních úřadů čtyři lidé. Dalších 61 jich bylo zraněno, z toho čtyři osoby jsou v kritickém stavu. Informovaly o tom dnes místní úřady Ty ještě v noci uváděly, že požár si vyžádal pouze několik zraněných a že při něm nikdo nezahynul.

Státní tisková agentura IRNA oznámila, že byl požár po několika hodinách uhašen a žádný z vězňů neutekl. Podle íránských úřadů požár vypukl, když se mezi vězni v jednom křídle věznice a zaměstnanci vězeňského zařízení rozpoutaly střety. Vězni pak zapálili sklad uniforem. Teheránský prokurátor Alí Sálehí později oznámil, že vzpoura nesouvisela s protivládními protesty.

Ve věznici Evín jsou zadržováni političtí vězni, včetně novinářů nebo cizinců. Podle některých zdrojů tam byly zavřeny i stovky účastníků demonstrací, které trvají v Íránu už měsíc a při kterých lidé protestují proti represím autoritářského režimu. Manifestace se konaly v posledních týdnech i nedaleko věznice Evín.

Dnes demonstrace v Íránu pokračovaly na několika univerzitách, včetně měst Tabríz a Rašt. Na videích na sociálních sítích bylo rovněž vidět studenty na univerzitě v Teheránu, jak skandují: "Írán se stal velkým vězením. Z věznice Evín se stala jatka."

Íránští aktivisté uvedli, že se dnes před ženským křídlem věznice Evín shromáždili příbuzní zadržovaných, kteří chtěli využít návštěvních hodin, ale přístup jim byl odepřen. To vyústilo v potyčku.

Už v sobotu se k požáru ve věznici vyjádřilo také americké ministerstvo zahraničí. "Írán je plně zodpovědný za bezpečnost neprávem držených občanů, kteří by měli být okamžitě propuštěni," uvedl mluvčí ministerstva Ned Price. Ve věznici Evín je i několik Američanů či lidí s dvojím občanstvím, včetně Siamaka Namaziho. Ten byl v Íránu zatčen v říjnu 2015, když tam přicestoval na návštěvu příbuzných, a rok nato byl odsouzen k deseti letům vězení za špionáž. Obvinění odmítá a ani podle organizací na ochranu lidských práv se špionáže nedopustil.

Namaziho právník Jared Genser uvedl, že jeho klient dnes kontaktoval svou rodinu. "S radostí sděluji, že Siamak Namazi mluvil se svou rodinou. Je v pořádku a byl přesunut do bezpečnější části věznice Evín," napsal Genser na twitteru.

V Evínu je podle agentury AFP i francouzská vědkyně íránského původu Fariba Adelkhahová, odsouzená v roce 2020 za ohrožení bezpečnosti Íránu k pěti letům vězení, anebo Američan íránského původu Emad Shargi, zatčený loni rovněž kvůli obvinění ze špionáže. V tomto vězení je podle některých zdrojů i mezinárodně uznávaný íránský režisér Džafar Panahí.

Protesty v Íránu vypukly v polovině září poté, co zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Íránská vláda proti účastníkům demonstrací tvrdě zasahuje. Brutalita si podle nevládních organizací vyžádala přes 200 obětí na životech, včetně příslušníků bezpečnostních složek.

Manžel íránské novinářky Nilúfar Hamediové, která podle agentury AP jako první zveřejnila zprávu o smrti Amíníové a byla minulý měsíc zatčena, také na twitteru napsal, že mu žena dnes telefonovala.

Témata:  věznice požáry Írán

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.