V příštím roce EBRD očekává růstu hrubého domácího produktu (HDP) v regionu o 4,7 procenta místo pěti procent, s nimiž počítala v březnu. Slabší růst způsobí tlak na růst cen a EBRD odhaduje, že loni HDP regionu vzrostl o 6,7 procenta po poklesu o 2,5 procenta v roce 2020, kdy globální ekonomikou a finančními trhy otřásla pandemie nemoci covid-19.

Ukrajinská ekonomika letos podle banky klesne o 30 procent, zatímco ještě před dvěma měsíci EBRD očekávala pokles o 20 procent. Ruská ekonomika letos podle odhadu EBRD klesne o deset procent, příští rok ji čeká stagnace.

Mnoho zemí v regionu, ve kterém EBRD působí, závisí na ruském plynu. Část z nich, zvláště na Kavkaze a jižním a východním Středomoří, pak závisí na dovozu pšenice, kterou získávají z Ruska a z Ukrajiny.

Kromě dopadu vysokých cen potravin, energií a kovů některé ekonomiky v regionu ohrožuje i to, že mají velké obchodní a turistické vazby na Rusko. To je důležitým partnerem některých ekonomik na Kavkaze a v menší míře i v Pobaltí a Střední Asii. Střední Evropa je také úzce spojená s Ukrajinou prostřednictvím společných dodavatelských řetězců.

Zastavení dodávek ruského plynu by zasadilo největší ránu ekonomikám z EU, které dovážejí významnou část plynu z Ruska a zároveň jsou na plynu ve svém energetickém mixu značeně závislé. Mezi takové ekonomiky patří Česká republika, Maďarsko a Slovensko. Moskva už zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Trhy se nyní zaměřují na dopad embarga EU na ruskou ropu a na to, jak se bude platit za plyn koncem tohoto měsíce, kdy začne platit nařízení, že odběratelé mají za plyn platit podle ruského platebního mechanismu. Ten počítá s platbami v rublech.