Přes 200 europoslanců vyzývá unijní vlády k embargu na ruský plyn či ropu

"Po odhalení hrozivých ruských válečných zločinů v Buče, po neustávajícím ničení Mariupolu a kvůli deportaci tisíců ukrajinských občanů do Ruska nutně potřebujeme zesílit sankce proti Putinovu zločinnému režimu," píše se ve výzvě, kterou v plném znění zveřejnila česká europoslankyně Dita Charanzová. Celkem pod výzvu připojilo svůj podpis 207 europoslanců, z toho devět českých zvolených za ANO, TOP 09, Starosty a nezávislé, Piráty, KDU-ČSL a ODS.

Europoslanci kromě odpojení ruských bank a embarga na ruské suroviny navrhují i uzavření všech evropských přístavů pro ruská plavidla a zboží, rozšíření sankčnímu seznamu ruských oligarchů, činitelů a státních zaměstnanců.

Zhruba třetina z celkového počtu členů Evropského parlamentu podepsaných pod výzvou také chce Ukrajině na obranu před ruskými jednotkami poslat další vojenské vybavení a zbraně včetně tanků a jiných obrněných vozidel, protilodních střel či sofistikovanější systémy protivzdušné obrany.

EU již proti Moskvě kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zavedla čtyři balíky sankcí. Od systému SWIFT ve spolupráci se západními spojenci odstřihla velké ruské banky, zakázala investice do ruské energetiky či znemožnila ruským letadlům využívat unijní vzdušný prostor. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Rusko,  EU