Přestaňme označovat teroristy za duševně narušené, apeluje profesorka

Složitost radikalizace

Mnozí tak začali střelce popisovat jako duševně nemocného, poukazuje profesorka. Připouští, že to může být pravda, ale upozorňuje, že čím více odepisujeme teroristy motivované krajně pravicovou ideologií jako "blázny", tím více se vyhýbáme složitosti procesu radikalizace.

"U bělochů, kteří se dopustí masové střelby a extremistických útoků, je mnohem pravděpodobnější, že budou označeni za duševně choré, ve srovnání s ostatními teroristy, jejichž extremismus je typicky považován za ideologicky motivovaný," píše odbornice. Soudí, že tvrzení, že za radikalizací a násilným jednáním těchto osob stojí duševní porucha, je až příliš časté.

Jde o zásadní chybu, protože duševní nemoc je pouze jednou z mnoha slabin, které mohou přimět lidi k extremistickému jednání, ale není hlavní příčinou, deklaruje Miller-Idrissová. Vysvětluje, že k radikalizaci dochází ve chvíli, kdy jedinec přijme ideologii, která operuje s válkou "nás proti ostatním", a to do takové míry, že začne považovat násilí za morální řešení této vnímané existenční hrozby a vyslyší volání, aby se jednotlivci připojili k oprávněnému boji za obnovu kolektivního blaha, ať již prostřednictvím chalífátu, národa, bílého dědictví, evropanství či západní civilizace.

Duševní stav může učinit lidi náchylnější k takové rétorice a zvýšit v jejich očích atraktivitu násilného řešení vnímaných hrozeb a v tomto směru je německý střelec učebnicovým příkladem, přiznává akademička. Připomíná, že ve svém manifestu muž vyjadřoval paranoidní představy o schopnosti tajných služeb proniknout do lidské mysli a sledovat ji, veršoval o německém národu a kráse a nadřazenosti své země, přičemž v nacionalistických termínech popisoval její údajné úpění pod "ničivými" a zločinnými rasovými skupinami a kulturami.

Střelec dospěl k závěru, že tyto skupiny neněmeckého obyvatelstva by neměly existovat a předložil plán masové rasové a etnické genocidy, která by plně zlikvidovala celé národnostní a etnické skupiny ve více než dvou desítkách převážně blízkovýchodních zemí, upozorňuje Miller-Idrissová. Zdůrazňuje, že náchylnost k extremistické rétorice ale ještě automaticky nevede k radikalizaci a miliony lidí, kteří trpí traumatem z dětství, izolací a duševní poruchou, se neradikalizují.

Klíčem je rétorika   

"Aby se někdo jako útočník z Hanau radikalizoval, musí být intenzivně vystaven radikálním ideologickým prohlášením, která dehumanizují 'ty druhé', legitimizují násilí a volají správné a loajální stoupence do akce, což vede k (jejich) radikalizaci," píše profesorka. Dodává, že opakovaný kontakt s rétorikou hovořící o mexických násilnících, zamoření přistěhovalci či celosvětovém židovském spiknutí řízeném multikulturními společnostmi na úkor bělochů působí na náchylnost těchto lidí jinak než v případě zbytku populace.    

Pokud se přidá jazyk, který cenní a oslavuje násilí, označuje celou skupinu lidí jako existenční hrozbu a vyzývá stoupence k akci, násilí ze strany radikalizovaných jedinců je nejen logickým krokem, ale též domnělým hrdinstvím, nastiňuje expertka. Obává se, že dokud budou lidé neustále vystaveni extremistické rétorice, zřejmě bude docházet k extremistickému násilí a je jedno, zda taková rétorika zaznívá na pochybných internetových fórech či z úst běžných politiků, protože důležitý je její obsah.

V Německu, kde v posledních volbách značně posílila krajně pravicová Alternativa pro Německo a kde desítky tisíc běžných občanů pravidelně v ulicích protestují proti takzvané islamizaci Evropy, je míra s jakou přichází běžný člověk do kontaktu s protipřistěhovaleckými, nacionalistickými náladami nyní mnohonásobně vyšší, varuje socioložka. Podotýká, že spolu s tím roste počet násilných útoků a spiknutí.      

Loni v létě tak pravicový extremista zavraždil německého politika, kterého považoval za příliš otevřeného migraci, přičemž šlo o první politický atentát v zemi od nacistické éry, připomíná Miller-Idrissová. Dodává, že minulý týden došlo k zatčení desítky osob při koordinované razii v několika německých spolkových zemích, která zastavila organizovanou teroristickou buňku plánující rozsáhlé násilné útoky na muslimy.

"Radikalizace sází na duševní choroby stejně jako využívá jiné slabiny - proto se jedinci odchýlí od racionálního k iracionálnímu jednání," píše odbornice. Deklaruje však, že duševní nemoc není příčina a takové  tvrzení jen komplikuje zásah proti těm, kteří šíří rétoriku vedoucí k radikalizaci.

Témata:  terorismus,  Německo,  rasismus