Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezidenti Francie a Číny v komuniké odmítají jaderné zbraně, podporují obchod

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francie a Čína odmítají ozbrojené útoky proti jaderným zařízením a chtějí předejít závodům ve zbrojení. Země to dnes uvedly ve společném prohlášení svých prezidentů Emmanuela Macrona a Si Ťin-pchinga. Aniž jmenovaly Rusko, apelují na respektování mezinárodních humanitárních úmluv a chtějí napnout veškeré síly k obnově míru na Ukrajině.

Devítistránkový dokument o 51 bodech detailně pojednává také o společných francouzsko-čínských plánech a zájmech v průmyslu, vzdělávání, ochraně životního prostředí nebo kultuře. Paříž dokument zveřejnila na závěr Macronovy třídenní návštěvy Číny.

"Obě strany podporují veškeré úsilí o obnovení míru na Ukrajině na základě mezinárodního práva a cílů a zásad Charty OSN," uvádějí diplomaté v prohlášení, v němž také zdůrazňují svou úlohu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Oba státy také podporují Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) v jejím úsilí o zajištění bezpečnosti ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Vyzývají k "zajištění bezpečného, rychlého a neomezeného přístupu humanitární pomoci v souladu s mezinárodními závazky," obavy mají zejména o osud žen a dětí.

"Francie a Čína se zavázaly zajistit spravedlivé a nediskriminační konkurenční prostředí pro podniky, zejména v oblasti kosmetiky, zemědělských a potravinářských produktů, řízení letového provozu, financí (bankovnictví, pojišťovnictví, správa majetku), zdravotnictví (zdravotnické vybavení, vakcíny), energetiky," píše se v prohlášení. Obě strany uvítaly kontrakty o francouzsko-čínské spolupráci v leteckém průmyslu uzavřené za Macronovy návštěvy.

Novou spolupráci lze podle dokumentu očekávat i v případě vývozu vepřového masa nebo dětského mléka. Paříž a Peking chtějí společně bojovat proti potravinové krizi, zachovat stabilitu trhů a "vyhnout se neodůvodněným omezením vývozu".

Země se také hlásí ke svým ekologickým závazkům a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 v případě Francie a do roku 2060 v případě Číny. Chtějí spolupracovat na ochraně moří a lesních ekosystémů nebo v boji proti mikroplastům.

Osm bodů prohlášení se věnuje spolupráci v kultuře, vědě a vzdělávání. Příští rok by měl být "rokem francouzsko-čínského kulturního turismu", zámek ve Versailles připravuje společný projekt s pekingským Zakázaným městem. Čínští restaurátoři se podle dokumentu podílejí na obnově vyhořelé pařížské katedrály Notre-Dame.

Prezidenti se shodli, že se na nejvyšší úrovni setkají ještě do konce roku. Čína se letos v červnu zúčastní summitu o nové globální finanční dohodě v Paříži, Francie slíbila účast na třetím fóru k mezinárodnímu projektu nové Hedvábné stezky.

Francouzský prezident Macron dnes zakončil třídenní návštěvu Číny, na které se setkal s nejvyššími státními představiteli, se studenty i čínskými investory. Během části cesty ho zejména kvůli jednání o míru na Ukrajině doprovázela předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Témata:  Emmanuel Macron,  Si Ťin-pching,  Francie,  Čína,  jaderné zbraně

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 19:26

Ed Sheeran čelí další krizi. Lidé s ním nechtějí mít nic společného

Britský zpěvák Ed Sheeran čelí masivnímu odlivu fanoušků na sociálních sítích i vlně kritiky kvůli svému postoji k politické situaci na Blízkém východě. Během krátké doby ztratil na svém profilu na Instagramu téměř půl milionu sledujících. Původní počet zhruba 47,6 milionu uživatelů klesl během jediného dne na 47,3 milionu a následně se propadl až k hranici 47,2 milionu. Reakce veřejnosti přišla poté, co se zpěvák rozhodl zachovat k celému konfliktu apolitický postoj a pokračovat v plánovaném celosvětovém turné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.