Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezidentky Slovenska a Maďarska podpořily integritu Ukrajiny

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezidentky Slovenska a Maďarska, Zuzana Čaputová a Katalin Nováková, podpořily suverenitu a integritu Ukrajiny. Rozdílné názory po společném jednání v Bratislavě ale vyjádřily na vojenskou pomoc Ukrajině i na protiruské sankce.

"Rusko eskaluje napětí. Pseudoreferenda... během okupace jsou absolutně nelegitimní. Slovenská republika neuznává takovou krádež území. Považujeme to za krok, který porušuje mezinárodní právo," řekla před novináři Čaputová k ruské anexi dalších ukrajinských území.

"Stojíme za Ukrajinou, za územní integritou a suverenitou. Nemůžeme to přijmout, stejně jako ruskou agresi," uvedla Nováková.

Čaputová připomněla, že Maďarsko má odlišný postoj k vojenské pomoci Ukrajině než zbylé tři středoevropské země, tedy Slovensko, Česko a Polsko. Budapešť dříve odmítla, aby přes maďarské území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.

Nováková se vymezila vůči protiruským sankcím. "Od začátku zastáváme postoj, že musíme přijmout takové sankce, které způsobují větší hospodářské následky Rusku než zemím EU. V současnosti vidíme, že nepřinesly kýžené výsledky," řekla.

Podle Čaputové Slovensko protiruské sankce podporuje. "Není v souladu s realitou zpochybňovat jejich dopad a efekt na Rusko. Vícero analýz přináší informace o tom, že ten efekt je přítomný, byť možná ne tak rychlý, ale ten dopad je jasný," řekla Čaputová. Dodala, že je oprávněné sankcemi pomáhat nastolení míru.

Témata:  Ukrajina Zuzana Čaputová Katalin Nováková

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.