Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes reagoval prohlášením, že postihy namířené na Putina by byly zničující pro politické vztahy Moskvy a západních zemí, ruskou ekonomiku by však nezasáhly.

"Nic nevylučujeme," řekla Trussová k otázce osobních sankcí na Putina. "Předložíme nový zákon, který zpřísní náš sankční režim, abychom mohli cílit na více společností a jednotlivců v Rusku. Předložíme to v příštích dnech," dodala.

Británie již nyní Ukrajině poskytuje obranné zbraně a ekonomickou podporu, připomněla šéfka britské diplomacie. "Naléháme na Rusko, aby upustilo od plánů na invazi a dáváme velmi jasně najevo, že pokud by ji provedli, přineslo by to Rusku vážné ekonomické náklady," řekla.

"Politicky by to nebylo bolestivé, bylo by to zničující," řekl k dopadům případných sankcí vůči Putinovi na diplomatické vztahy mluvčí Kremlu Peskov. Ruské zákony však podle něj již nyní zakazují vysokým činitelům vlastnit majetky v zahraničí a osobní sankce by proto neměly příliš velký ekonomický dopad. Dodal rovněž, že američtí politici, kteří hovoří o osobních postizích vůči Putinovi, nemají v této oblasti expertní znalosti.

Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou kolem 100.000 vojáků a Západ se obává, že se zřejmě chystá na invazi. Kreml to však odmítá. Moskva však zároveň vznáší bezpečnostní požadavky, chce například závazky od NATO, že nepřijme do svých řad Ukrajinu.

USA, Británie, Kanada či Austrálie kvůli rostoucí hrozbě invaze stahují z Kyjeva rodiny svých diplomatů i některé zaměstnance velvyslanectví. Řada dalších zemí včetně ČR varuje občany, aby necestovali na východ a sever Ukrajiny.