Ruský prezident Vladimir Putin dnes před novináři hájil ruský zákon označující jeho oponenty a kritiky, nepohodlné nevládní organizace a nezávislá média za "zahraniční agenty". Ruský zákon je podle Putina "mnohem liberálnější" než obdobný zákon v USA. Prezident také navrhl "otočit list" za otravou svého hlavního oponenta na domácí scéně, nyní uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného - aniž by ovšem Navalného jméno vůbec vyslovil.
Důvodem má být podle Putina to, že Moskva nedostala od Západu "ani jediný materiál", potvrzující otravu, Západ prý ani nepřipustil ruské experty ke zkoumání otravy, která podle západních laboratoří byla dílem bojové látky ze skupiny novičok.
Opoziční politik a bloger zkolaboval loni v srpnu na palubě letadla, kterým se vracel do Moskvy. Nejprve byl ošetřován v sibiřském Omsku, kde stroj nouzově přistál, později byl po mezinárodním tlaku a naléhání rodiny v bezvědomí přepraven do Berlína. Němečtí lékaři našli v jeho těle stopy otravy, v říjnu potvrdila přítomnost látky v těle Navalného i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Moskva tvrdí, že ruské testy stopy jedu neodhalily.
Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Podmínku hlásit se pravidelně úřadům nesplnil, protože v kómatu ležel v berlínské nemocnici. Evropský soud pro lidská práva považuje proces za nespravedlivý.
"Rusko nelze porazit, lze jej zničit jen zevnitř," prohlásil Putin v odpovědi na otázku týkající se soustřeďování moci v Rusku v jediných rukou, což v minulosti vedlo k válkám a revolucím. "Kdo ničil Rusko zevnitř za první světové války? Ti, co byli ve službách cizích států," dodal Putin, nejspíše v narážce na financování bolševiků císařským Německem.
Ve Spojených státech podle Putina hrozí za působení ve službách cizího státu až pět let vězení, zatímco "u nás nic nezakazujeme, chceme jen znát jasný zdroj financování".
Americký zákon o registraci zahraničních agentů obsahuje několik výjimek pro lidi zastupující komerční zájmy, kteří zaregistrovali svou činnost v souladu se zákonem o otevřeném lobbingu. V Rusku však obdobný zákon neexistuje, poznamenala stanice BBC. Americký zákon se také nevztahuje na zahraniční média, která nefungují v zájmu svých vlád, veřejně je kritizují a neskrývají zdroje svého financování. Další rozdíl spočívá v tom, že "zahraniční agent" v USA musí dostávat peníze přímo z rozpočtu jiného státu. V Rusku se lze stát "zahraničním agentem" obdržením peněz z libovolného zdroje v zahraničí, dodala BBC.
Zákon o takzvaných zahraničních agentech Rusko přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
Témata: Vladimír Putin, Alexej Navalnyj, Rusko
Související
21. listopadu 2024 19:33
20. listopadu 2024 11:31
19. listopadu 2024 21:50
19. listopadu 2024 11:55
