Putin: Kybernetická agrese selhala, stejně jako sankční nátlak

Západní sankce mají Rusko přimět k ukončení války proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz rozpoutala před 86 dny.

"Už se dá říci, že kybernetická agrese proti nám, jako i celý sankční nátlak na Rusko, selhaly. Celkově jsme byli připraveni na tento útok, a to je výsledek té systémové práce, která se vedla v posledních letech," citovala šéfa státu agentura TASS. "Množství počítačových útoků na ruskou informační infrastrukturu v posledních letech ustavičně roste, zejména v posledních letech. A spolu se začátkem speciální vojenské operace v Donbasu, na Ukrajině, se výzvy v této oblasti staly ještě tvrdším a závažnějšími, rozsáhlejšími," řekl.

Putin válku proti Ukrajině označuje za "speciální vojenskou operaci". Tento výraz ruské úřady prosazují cenzurou, pokutami i hrozbami vězení. Servery ruských státních médií a úřadů se po invazi opakovaně staly terčem útoků hackerů ze skupiny Anonymous.

"Proti Rusku se v podstatě rozpoutala opravdová agrese, válka v informačním prostoru," uvedl Putin. "Především násobně, řádově, se zvětšil počet kybernetických útoků, včetně komplexních," zdůraznil Putin. Dodal, že tyto útoky nejsou podle expertů v silách jednotlivých hackerů.

Tyto útoky podle Putina přicházejí z různých zemí, ale jsou přesně koordinovány. "V podstatě je to počínání státních struktur," prohlásil a připomněl, že v některých zemích se už součástí ozbrojených sil stala kybernetická vojska.

Zmíněné útoky si kladou za cíl vyřadit internetové servery, objekty kritické informační infrastruktury, média, finanční ústavy, společensky důležité portály a sítě. Vážné útoky cílily i na internetové stránky úřadů. Mnohem častěji dochází k pokusům proniknout do sítí předních ruských podniků.

Prezident vybídl radu posoudit otázky spjaté s ochranou a zajištěním spolehlivé práce informačních systémů a komunikačních sítí. Tuto otázku označil za nejdůležitější pro svrchovanost a bezpečnost Ruska a ruské ekonomiky, řízení státu a stabilitu společnosti. Za účelné také pokládá zamyslet se nad vytvořením státního systému ochrany informací. Od členů rady očekává konkrétní návrhy.

Bezpečnostní rada na dnešním zasedání posoudila a schválila návrh základů státní politiky při ochraně kritické informační infrastruktury, uvedl TASS s odvoláním na vyjádření tajemníka rady Nikolaje Patruševa před novináři. Dokument bude v nejbližší době předložen prezidentovi, aby jej potvrdil. Bezpečnost infrastruktury má zvýšit používání ruských informačních technologií, na jejichž výzkum a vývoj stát podle Patruševa zaměří své úsilí, a to i v oblasti umělé inteligence. Počítá se také s vytvořením konkurenceschopné součástkové základny v elektronice a s vývojem systému včasného varování, rozpoznání a likvidace následků počítačových útoků.

Rusko předčasně splatilo dluh, aby se vyhnulo platební neschopnosti

Rusko dnes poslalo peníze na zaplacení úroků ze dvou svých mezinárodních dluhopisů. Peníze poslalo předčasně ve snaze odvrátit platební neschopnost. Příští týden totiž vyprší platnost důležité americké licence, která takové převody umožňuje, a Spojené státy naznačily, že licenci již možná dále neprodlouží, uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo financí uvedlo, že poslalo 71,25 milionu USD (1,7 miliardy Kč) na zaplacení kuponů z dolarových eurobondů splatných v roce 2026 a dalších 26,5 milionu eur (653 milionů Kč) na kupony z dluhopisů v eurech splatných v roce 2036. Platby se měly uskutečnit za týden. K tomu, aby Rusko mohlo převést peníze držitelům mezinárodních dluhopisů, a vyhnulo se tak bankrotu, potřebuje licenci od amerického ministerstva financí. Platnost této licence ale vyprší 25. května.

Rusko čelí hrozbě platební neschopnosti od doby, kdy západní země proti němu zavedly rozsáhlé sankce kvůli ruské invazi na Ukrajinu koncem února. Země byla téměř odříznuta od globálního finančního systému a zhruba polovina z jejích zahraničních rezerv byla zmrazena.

Do centra zájmu se v posledních měsících dostaly ruské mezinárodní dluhopisy v objemu 40 miliard USD, z nichž zhruba polovinu drží zahraniční investoři. Zatímco na počátku se zdálo, že Rusko odmítne platby zahraničním investorům, pokud nebude moci využít své zmrazené rezervy v zahraničí, zdá se, že tento přístup se změnil. Expert firmy Neuberger Berman Kaan Nazli tvrdí, že strategie je taková, že Rusko nechce být viněno z platební neschopnosti.

Ruské ministerstvo financí uvedlo, že dalo pokyn k převodu finančních prostředků. Zatím však není jasné, zda se peníze k zahraničním držitelům dluhopisů dostaly. Banka JPMorgan, která dříve působila jako korespondenční banka pro tyto platby, ani americké ministerstvo financí na žádost o komentář bezprostředně nereagovaly.

Ruský ministr financí Anton Siluanov ve středu prohlásil, že Moskva bude splácet své zahraniční dluhové závazky v rublech, pokud jí Spojené státy zablokují jiné možnosti, a nebude se označovat za neplatiče, protože má prostředky na splácení.

Navzdory řadě omezení se Rusku podařilo od invaze na Ukrajinu uhradit splátky ze sedmi dluhopisů. Zdá se však velmi nepravděpodobné, že americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) prodlouží Rusku licenci potřebnou k realizaci plateb. Ministryně financí Janet Yellenová ve středu uvedla, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale že je velmi nepravděpodobné, že by licence byla prodloužena.

Zastánci jejího prodloužení tvrdí, že povolení by mohlo vyčerpat ruskou válečnou pokladnu, protože Moskva bude muset použít své příjmy v tvrdé měně k úhradě plateb věřitelům. Odpůrci ale upozorňují, že Rusko má do konce roku zaplatit jen necelé dvě miliardy USD, což je minimum ve srovnání s příjmy Moskvy z ropy a plynu. Ty jen v dubnu dosáhly téměř 28 miliard USD.

Po nynější splátce, která se měla uskutečnit 27. května, má Rusko zaplatit 235 milionů USD 23. června. Pokud OFAC neprodlouží licenci, bude Rusko donuceno k platební neschopnosti, dodal analytik BlueBay Asset Management Tim Ash.

Ruská vláda vytvořila štáb pro obnovu obsazených území Ukrajiny

Ruská vláda vytvořila zvláštní štáb pro obnovu ukrajinských území obsazených ruskými vojsky, oznámil dnes podle listu Kommersant vicepremiér Marat Chusnullin po návratu z Chersonské a Záporožské oblasti Ukrajiny. Zatímco Chersonskou oblast, sousedící s Krymem, ruské jednotky dobyly, Záporožské oblasti se zmocnily částečně, včetně druhého největšího města oblasti Melitopolu a Záporožské jaderné elektrárny. Na sociálních sítích se mezitím objevily záběry třicetileté Ukrajinky z okupovaného Chersonu, která se před kamerou omlouvá za to, že se hrubě vyjadřovala o ruských vojácích, a říká že absolvovala "kurz denacifikace".

"Vytvořili jsme speciální štáb, jehož členy se staly všechny zainteresované orgány," řekl místopředseda ruské vlády. Štáb podle něj již schválil harmonogram rekonstrukcí infrastruktury poškozené během bojů. Na místě ruští experti odhadují, kolik práce bude zapotřebí.

"Postavíme, obnovíme všechny silnice, zničená obydlí. Další komplex opatření se týká obnovy ekonomiky. Připravili jsme řadu opatření, abychom co nejdříve rozběhli ekonomiku a finanční systém," řekl Chusnullin. Prioritou je návrat obsazených oblastí k "normálnímu ekonomickému životu", dodal.

Vicepremiér Chusnullin v Chersonské a Záporožské oblasti prohlásil, že Rusko rozběhne ekonomiku těchto oblastí, aby zaujaly "důstojné místo v ruské rodině". Hovořil také o to tom, že Záporožská jaderná elektrárna bude pracovat pro Rusko a že místní obyvatelé budou dostávat výplaty a penze v rublech.

"Chci říci ještě jednou: Rusko je zde navždy. O tom nesmí být nejmenších pochyb. Žádný návrat do minulosti nebude," prohlásil v okupovaném Chersonu na počátku května tajemník vládnoucí strany Jednotné Rusko Andrej Turčak.

Rusko tvrdí, že neútočí na civilisty a neničí civilní objekty, jakkoli množství důkazů svědčí o opaku. Ruský prezident Vladimir Putin také na začátku války, kterou označuje za "speciální vojenskou operaci", ujišťoval, že cílem není okupace ukrajinských území. Mezitím velení ruských sil dalo najevo, že jeho cílem je zajistit pozemní koridor na anektovaný Krym a k Podněstří, ovládanému ruskými separatisty. Realizace těchto plánů by Ukrajinu zbavila přístupu k Azovskému a Černému moři.

Témata:  Vladimír Putin,  Rusko,  protiruské sankce