Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin nevyloučil další kandidaturu, když mu to umožní referendum

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin nevyloučil kandidaturu v příštích prezidentských volbách v případě, že mu to v nadcházejícím referendu o ústavních změnách Rusové umožní. Hlava státu to dnes podle agentury TASS řekla v přenosu státní televize Rossija 1.

"Ještě jsem se nerozhodl. Nevylučuji, že budu (ve volbách) kandidovat, pokud to vyplyne z ústavy. Uvidíme," uvedl Putin.

Referendum je vyhlášené na 1. července. Původně se mělo konat 22. dubna, ale kvůli epidemii covidu-19 muselo být odloženo. Navrhované změny Putinovi umožní, aby mohl být do nejvyššího úřadu znovuzvolen i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024, a to na dvě další šestiletá období.

Podle kritiků jsou ústavní reformy navržené tak, aby prezident setrval u moci až do roku 2036 a rovnají se ústavnímu převratu. Podle Kremlu jsou však potřebné k posílení role parlamentu a zlepšení veřejné správy.

Sedmašedesátiletý Putin dosud prezidentský mandát zastával čtyřikrát, nejdříve v letech 2000 až 2008, následně byl čtyři roky předsedou vlády. Do funkce byl znovu zvolen ve volbách v roce 2012.

Ústavní změny již schválil parlament a ústavní soud. Očekává se, že úspěšně projdou i referendem.

Putin dnes rovněž naznačil, že hledání jeho následovníka by mohlo být nechtěným rozptýlením pro vládní činitele. "Pokud (ke kandidatuře) nedojde, tak v následujících dvou letech - a to znám z vlastní zkušenosti - se normální náplň práce části vlády změní v hledání možného následovníka," uvedl Putin. "Musíme pracovat, ne hledat následovníky," dodal.

Témata:  Vladimír Putin Rusko

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy