Putin nezatčen. Závislost Mongolska na ruském plynu je silnější než loajalita vůči ICC

Vladimira Putina po příletu do Mongolska přivítali s poctami, včetně červeného koberce a vojenské gardy v uniformách inspirovaných Čingischánem, jak uvádí agentura AP. Přestože na něj platí mezinárodní zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) za válečné zločiny, Mongolsko, které uznává platnost těchto zatykačů, ho nezadrželo. Putin od vydání zatykače necestoval do žádné země, kde by mohl být zatčen, a Mongolsko je první zemí, kde tato možnost reálně existovala.

"Nemáme žádné obavy, s našimi přáteli v Mongolsku máme skvělý dialog," komentoval situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. 

Podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin během setkání s předsedou mongolského parlamentu vyjádřil pochvalu Mongolsku jako "loajálnímu a spolehlivému spojenci". Putin ocenil dlouholeté blízké a přátelské vztahy mezi Ruskem a Mongolskem, které podle něj i nadále úspěšně pokračují a rozvíjejí se.

Mongolsko, země mezi Čínou a Ruskem, má s Ruskem dlouhé historické vazby, včetně spolupráce v minulosti, jako například pomoc Sovětské armády při zakládání Mongolské lidové strany a společné vítězství nad Japonskem před 85 lety. Na připomínku těchto událostí bylo Rusko oficiálně pozváno na návštěvu. Hlavním důvodem, proč Mongolsko nevyužilo příležitost k zatčení ruského prezidenta Vladimira Putina, je však jeho energetická závislost na Rusku. Mongolsko dováží 95 % své ropy a více než 20 % elektřiny z Ruska, což je klíčové pro zimní vytápění a celkové energetické zajištění.

Vzhledem k problémům s dodávkami energie, které mělo Mongolsko v minulosti, a snahám o zajištění stabilních dodávek, byla návštěva Putina vnímána jako příležitost pro zajištění lepších energetických podmínek. Podle analytiků si Mongolsko zvolilo stabilní vztahy s Moskvou a případné následky řeší až později. Moskva naopak může vyvíjet tlak na Mongolsko, aby zahrnulo do svého rozpočtu výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2, ale mongolská vláda plánuje tento projekt až na příští čtyři roky.

Mongolsko čelilo podobnému dilema jako Jihoafrická republika loni, kdy bylo postaveno před otázku, zda zatknout ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci mezinárodního zatykače. Jihoafrická republika se pokusila získat od Mezinárodního trestního soudu (ICC) výjimku, aby nemusela Putina zatknout, ale po odmítnutí se Putin rozhodl akci vynechat. V případě Mongolska však žádné podobné vyjednávání s ICC neprobíhalo.

Soud v Haagu nemá pravomoc přinutit Mongolsko k zatčení Putina, a podobné situace ukazují, že následky mohou být minimální. Příkladem je případ bývalého súdánského prezidenta Omara al-Bašíra, který v roce 2015 navštívil Jihoafrickou republiku a ačkoliv čelil mezinárodnímu zatykači, následky pro JAR byly pouze symbolické. Podle Tamáse Hoffmanna z Institutu pro legální studia může ICC Mongolsko stíhat za porušení povinností, ale žádné vážné sankce nejsou pravděpodobné. K okamžitému zatčení Putina vyzvali také někteří Rusové v exilu, včetně opozičníka Vladimira Kara-Murzy.

Témata:  Mongolsko,  Vladimír Putin,  Uchnáagijin Chürelsüche