Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin pohrozil tvrdou odplatou v případě jaderného útoku na Rusko

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země.

Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.

Putin naznačil, že podle něj by hrozba použití jaderných zbraní mohla přijít z USA. Prohlásil, že Rusko na rozdíl od USA dosud neuvažovalo, že by bylo z jeho strany přípustné provést jako první preventivní jaderný úder.

"USA mají teorii preventivního úderu... Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů, jak zajistit svoji bezpečnost," citovala Putina agentura TASS.

Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Putin reagoval na rozhovor bývalé německého kancléřky Angely Merkelové s týdeníkem Die Zeit, v němž řekla, že dohody byly pokusem poskytnou Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu. Cílem minských dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.

Putin uvedl, že právě kvůli rozčarování z minských dohod si Rusko není jisté, s kým jednat ohledně současné situace na Ukrajině. "Už mnohokrát jsem řekl, že jsme připraveni dojít k dohodě, jsme otevření, ale nutí nás to zamyslet se, s kým máme tu čest," sdělil Putin.

Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.

Témata:  Rusko Vladimír Putin jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.