Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin straší: Rusko zrcadlově odpoví na nasazení jednotek NATO do Finska a Švédska

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Rusko se neobává vstupu Finska a Švédska do NATO, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví. Podle agentury TASS to ve středu řekl ruský prezident Vladimir Putin. Lídři členských zemí NATO se dnes rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Putin zároveň odmítl zodpovědnost ruské armády za pondělní útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.

Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup v květnu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko. Ankara však na současném summitu NATO v Madridu upustila od svých výhrad proti vstupu obou zemí.

"Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím," řekl Putin. "Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám," dodal státník na tiskové konferenci v turkmenské metropoli Ašgabat, kde se na své první oficiální cestě do zahraničí od začátku války na Ukrajině účastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.

Členské země Severoatlantické aliance dnes v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Rusko označily za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance. Putin naopak odsoudil "imperiální ambice" NATO, které se podle něj snaží skrze konflikt na Ukrajině nastolit svou "hegemonii".

"Cílem Západu a NATO není dobro Ukrajiny a Ukrajinců," řekl Putin, podle kterého je podpora Ukrajiny pro Západ prostředkem, jak bránit své vlastní zájmy.

Ruský prezident na tiskové konferenci odpovídal i na dotazy novinářů týkající se současného válečného tažení na Ukrajině. Ruští vojáci podle něj v sousední zemi postupují, nelze ale určit, kdy "speciální vojenská operace" skončí. Moskva odmítá v souvislosti se svým válečným tažením na Ukrajině hovořit o invazi nebo válce.

Putin se také ohradil proti obvinění Kyjeva, který pondělní útok na obchodní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku označil za teroristický čin.

"Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu," řekl Putin a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé. Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní útok mířil na nedaleký cíl významný pro infrastrukturu. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, dodal Londýn.

Při útoku v Kremenčuku podle ukrajinských úřadů zahynulo nejméně 20 lidí, další desítky byly zraněny. Ruské ministerstvo obrany následně prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém, "nefunkčním" nákupním centru. Toto tvrzení ale odmítají zranění přeživší i ukrajinské vedení.

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Vladimír Putin Summit NATO

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.