Putinova válka žene Rusko do vážné krize

V prosinci ruská centrální banka ponechala úrokovou sazbu na 21 % navzdory očekávání, že ji zvýší na 23 %. Tento krok podle všeho nebyl ekonomickým rozhodnutím, nýbrž politickým – den před zasedáním totiž Putin mluvil s šéfkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou, což naznačuje, že na ni vyvinul tlak. Oligarchové, včetně Sergeje Čemezova (Rostec) či Igora Sečina (Rosněfť), si dlouhodobě stěžují, že vysoké úroky přivedou mnoho firem k bankrotu.

Právě v realitním sektoru už nyní dochází k propadu. Po ukončení státní podpory hypoték v červenci 2024 se prodej nových nemovitostí propadl o 50 %, což přivedlo dva největší ruské developery, Samolet a PIK, na pokraj krachu. Růst cen však zasahuje i běžné spotřebitele – nezávislá firma ROMIR například odhadla, že ceny základních spotřebních produktů vzrostly meziročně o 22 %, zatímco oficiální inflace činí „pouze“ 9,5 %.

Ruská ekonomika není v krizi kvůli nadměrným státním výdajům, ale spíše kvůli skryté zadluženosti. Od poloviny roku 2022 vláda nutí banky poskytovat zvýhodněné úvěry firmám v obranném průmyslu, což vedlo k nárůstu firemních dluhů o 415 miliard dolarů. Tento uměle vytvořený růst ale přispěl k inflaci a zvýšil zranitelnost ruských financí.

Zahraniční dluh Ruska se od roku 2013 propadl ze 729 miliard dolarů na 293 miliard, protože západní sankce zablokovaly jeho přístup k mezinárodním trhům. Ani Čína, která se často prezentuje jako strategický partner Moskvy, se neodvažuje půjčovat ruskému státu. Aby Rusko získalo peníze, muselo v roce 2024 výrazně zvýšit daně – progresivní daň z příjmu nyní sahá až k 22 % a korporátní daň se zvýšila z 20 % na 25 %. Přesto tyto změny přinesou jen asi 1,4 % HDP navíc, což nestačí na pokrytí schodku.

Poslední zdroj financování – Národní fond bohatství – se dramaticky ztenčuje. Zatímco v roce 2021 činily jeho likvidní rezervy 117 miliard dolarů, na konci roku 2024 už jen 31 miliard. Tyto prostředky vystačí maximálně do podzimu 2025. Pak bude muset vláda přistoupit k drastickým škrtům, možná i k cenovým regulacím a přídělovému systému, jaký pamatuje sovětská éra.

Propad rublu, který v roce 2013 stál 34 za dolar a nyní se obchoduje za 103, jen dále prohlubuje inflaci. Rusko sice přestalo zveřejňovat většinu obchodních statistik, ale podle odhadů finských ekonomů klesl ruský export mezi lety 2022 a 2023 o 28 %. Přestože Putin stále opakuje, že sankce posilují ruskou ekonomiku, jeho vlastní opatření dokazují pravý opak – zoufale hledá cesty, jak se dostat k penězům.

Vojenský průmysl se rovněž potýká s problémy. Kvůli nedostatku moderních technologií a součástek bylo od roku 2022 vyrobeno jen sedm z plánovaných 108 civilních letadel. Dá se předpokládat, že podobná situace panuje i v obranném sektoru, který je ovládán zkorumpovanou státní firmou Rostec.

V roce 2025 se ruská ekonomika dostane do bodu zlomu. Inflace bude dále růst, potraviny budou stále dražší a nespokojenost obyvatelstva poroste. Blíží se vlna bankrotů, stát si nemůže dovolit rozsáhlé záchranné balíčky a napětí mezi podnikateli a centrální bankou se prohlubuje. Největší hrozbou však zůstává rozpočet – pokud se nepodaří najít nové zdroje financování, Putin bude muset v příštích měsících přistoupit k drastickým opatřením. Ruská ekonomika se tak stává jedním z hlavních faktorů, které mohou ovlivnit další vývoj války proti Ukrajině.

Témata:  Vladimír Putin,  Rusko