Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakovina překonala srdeční choroby, stala se největším zabijákem ve vyspělém světě

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: ptc.cz

Nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích je nyní rakovina, nikoliv srdeční choroby, jak tomu bylo dříve. Pokud bude současný trend pokračovat, může se rakovina v řádu několika desítek let stát největším zabijákem na světě. S odvoláním na studie publikované v lékařském časopisu The Lancet o tom dnes informovala agentura Reuters.

Závěry vědců byly publikovány ve dvou rozsáhlých studiích. Na základě zkoumaných dat uvádějí, že nastala nová a globální "epidemiologická přeměna" mezi různými typy chronických onemocnění.

Cancer 'biggest middle-age killer in rich nations' https://t.co/6ODeYcS4DJ

— BBC Health News (@bbchealth) September 3, 2019

Přestože na kardiovaskulární onemocnění stále na světě umírá nejvíce lidí středního věku (tato onemocnění jsou v celosvětovém měřítku příčinou úmrtí v asi 40 procentech případů), v bohatých zemích nyní rakovina v porovnání se srdečními chorobami zabíjí dvojnásobek lidí.

V roce 2017 byla rakovina v celosvětovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí (rakovina byla příčinou smrti ve 26 procentech případů), uvedl spoluautor studie Gilles Dagenais s tím, že s pokračujícím poklesem počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby by se rakovina během několika desítek let mohla stát největším zabijákem na světě.

Z odhadovaných 55 milionů úmrtí na světě v roce 2017, více než 17 milionů lidí zemřelo následkem kardiovaskulárního onemocnění, tedy mimo jiné na selhání srdce, srdeční infarkty či mrtvice. Zhruba 70 procent případů přitom bylo spojeno s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením, tedy s faktory, které lze ovlivňovat správnou životosprávou.

V uplynulých desetiletích ke dramatickému snížení počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby přispěly léky na snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Vyšší počet úmrtí na kardiovaskulární choroby v rozvojových zemích tak podle Dagenaise souvisí zejména s tamní nižší kvalitou zdravotnictví. V chudších zemích bylo podle studií méně lidí hospitalizováno a na srdeční choroby bylo předepsáno méně léků.

Vědci analyzovali údaje z Argentiny, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chile, Číny, Kolumbie, Indie, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Filipín, Polska, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky, Švédska, Tanzanie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Zimbabwe.

Témata:  rakovina vědci zdraví

Související

Aktuálně se děje

11. června 2026 4:00

Čtvrteční počasí může být místy i bouřlivé, naznačuje předpověď

Počasí bohaté na srážky bude v Česku panovat i během čtvrtečního dne, kdy hrozí dokonce i bouřky. Někde tak může spadnout až 20 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.