Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

RB OSN držela minutu ticha za Raísího

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Členové Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (RBOSN) si v pondělí minutou ticha uctili památku íránského prezidenta Ebráhima Raísího, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku. Uvedla to agentura AFP.

Velvyslanec Mosambiku Pedro Comissario Afonso, jehož země v současnosti předsedá RB OSN, na zasedání požádal přítomné, aby vstali a tichem uctili památku obětí nedělní havárie na severozápadě Íránu.

Vrtulník s Raísím na palubě se zhroutil v hornaté oblasti za nepříznivých povětrnostních podmínek při návratu z provincie Východní Ázerbájdžán. Při havárii zahynul i íránský ministr zahraničí Hosejn Amír Abdollahján.

Podle íránské státní televize vrtulník narazil do vrcholu hory. Úřady zatím příčinu nehody nesdělily. Vrak vrtulníku našli záchranáři až po zhruba 15 hodinách v pondělí brzy ráno.

V souvislosti s Raísího smrtí vyjádřili soustrast lídři více Íránu nakloněných států včetně Ruska, Turecka, Sýrie, Egypta, Indie či Číny, ale i proiránských militantních formací - Hizballáhu z Libanonu, Hamásu z palestinského Pásma Gazy či husijských povstalců.

Reakcí ze Západu je méně, i když soustrast vyjádřila Evropská unie (prostřednictvím předsedy Evropské rady Charlese Michela a šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella) i italská premiérka Giorgia Meloniová.

Témata:  Írán OSN (Organizace spojených národů) Ebrahím Raísí

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.