Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko tvrdí, že zašle Kyjevu nebývalou vojenskou pomoc

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)
zbraně, ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)
Foto: unsplash.com

Řecko předalo nebo v nejbližší době předá Ukrajině 122 bojových vozidel pěchoty BMP-1 sovětské výroby, 20.000 útočných pušek AK-47, munici různé ráže a další zbraně. Řecký ministr obrany Nikos Panajotopulos, který pomoc ohlásil, ji podle agentury Unian označil za nebývalou. Další dodávky zbraní chystá také Španělsko, které podle informací deníku El País Kyjevu pošle protiletadlové střely a německé tanky Leopard a zaškolí ukrajinské vojáky v používání tanků.

Řecko mimo to poskytne Ukrajině 60 protiletadlových střel Stinger či 1100 protitankových raket, 17.000 dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů nebo náboje ráže 73 a 122 milimetrů. Dopravu zbraní zajistí šest řeckých přepravních letadel, deset kanadských a pět novozélandských.

Výcvik, který se chystá Španělsko poskytnout ukrajinským ozbrojeným silám, se má uskutečnit v Lotyšsku, kam Španělsko vyslalo 500 svých vojáků v rámci posilování přítomnosti NATO. Druhá fáze tréninku je pak podle deníku El País plánována ve Španělsku.

Španělské ministerstvo obrany se chystá také dodat protiletadlové střely Shorad Aspide, které španělská armáda vyměnila za modernější systémy.

Začátkem března Španělsko oznámilo, že posílá na Ukrajinu zásilku granátometů, kulometů a munice. Premiér Pedro Sánchez v dubnu oznámil, že jeho země dodá novou zásilku 200 tun munice a vojenského materiálu, tedy více než dvojnásobek předchozí vojenské pomoci.

Témata:  Řecko zbraně Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.