Slováci se budou moci v nadcházejícím lidovém hlasování vyjádřit k tomu, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu.

"Toto referendum vnímám jako součást rok a půl probíhající politické kampaně jedné politické strany, nebudu proto vyzývat obyvatele k účasti, nebudu je od účasti odrazovat," řekla Čaputová. Dodala ovšem, že zakotvení zmíněného práva občanů do ústavy podporuje.

Za referendem stojí hlavně sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Opozice původně chtěla, aby voliči rozhodovali také o tom, zda má vláda podat demisi. Ústavní soud minulý týden ale rozhodl, že tato otázka není v souladu s ústavou, a nemůže tak být součástí lidového hlasování.

Opoziční strany na Slovensku dlouhodobě usilují o předčasné parlamentní volby; v řádném termínu by se volby měly konat v únoru 2024. Loni slovenský ústavní soud zablokoval konání referenda přímo o nových volbách, které jejich zastánci požadovali v jiné petici. Podle tehdejšího verdiktu ústavních soudců by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout právě například v referendu. K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to může právě lednový plebiscit.

Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování v roce 2003 o vstupu Slovenska do EU.

Slovenský parlament v minulosti opakovaně zkrátil své volební období ústavním zákonem, což vedlo k vypsání nových voleb. Tato rozhodnutí sněmovny tehdy u ústavního soud soudu žádná z oprávněných osob nenapadla.