List doplnil, že podle osloveného politologa tento zdánlivý rozpor souvisí s neochotou lidí přemýšlet o složitých politických problémech.

Skutečnost, že značná část Rusů by byla ochotná souhlasit s dvěma zcela protikladnými rozhodnutími Putina, lze podle politologa Alexeje Makarkina vnímat jako projev důvěry společnosti v prezidenta. Konkrétně se v průzkumu ukázalo, že 60 procent lidí by souhlasilo, kdyby Putin "zítra oznámil zahájení postupu na Kyjev", 26 procent by bylo naopak proti. Jenže podobné výsledky zjistili autoři průzkumu také při otázce ohledně Putinova hypotetického rozhodnutí "zítra" speciální operaci zastavit - 65 procent lidí by bylo pro a 28 procent proti.

Makarkin v Kommersantu uvedl, že na konci 80. a na začátku 90. let minulého století, kdy se hroutil komunistický režim, Rusové vedle svých každodenních starostí museli najednou řešit nový problém, a sice převzít odpovědnost za svá osobní rozhodnutí, což u části obyvatelstva vyvolávalo psychickou nepohodu. "Tehdy byla poptávka po tom, aby lidé u moci říkali v televizi, co má člověk správně dělat. Ale vláda mlčela. Část lidí byla potom ráda, když se objevil Putin, který odpovědnost převzal," vysvětluje Makarkin. Díky Putinovi mohli Rusové přestat přemýšlet nad politickými otázkami a to je podle politologa důvod, proč mu tak silně důvěřují.

Autoři průzkumu ze společnosti Russian Field také upozorňují, že od poloviny března se poměr podporovatelů války na Ukrajině a jejích odpůrců téměř nezměnil. Válku, kterou Rusko zahájilo na konci února, nyní podporuje 69 dotazovaných, proti je 23 procent respondentů. Většina mužů, 62 procent, by přitom nebyla ochotna zúčastnit se bojů na Ukrajině, pokud by měla takovou možnost. Přání zapojit se bojů vyjádřilo 29 procent respondentů, nejčastěji lidé ve věku od 45 do 59 let. Přes polovinu respondentů si přitom myslí, že operace na Ukrajině se příliš protáhla.