Ruská armáda postupuje. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky

Navzdory tomu, že se jedná převážně o venkovské oblasti bez strategického významu, jde o významný posun v konfliktu, který se doposud odehrával převážně na stagnující frontě a experti jej označovali za zamrzlý.

Od začátku roku 2024 získalo Rusko přibližně 2 656 čtverečních kilometrů území, čímž navýšilo kontrolu nad ukrajinským územím z 17,4 % na 17,9 %. Největší územní zisky zaznamenalo v Doněcku, kde letos ovládlo 1 804 čtverečních kilometrů, přičemž 1 006 z toho připadá na listopad. Tyto zisky zahrnují klíčová města a vesnice, jako jsou Vuhledar a Novohrodivka.

V říjnu se ruským silám podařilo dobýt Vuhledar, důležitou obrannou pozici Ukrajiny na jihu Doněcka. Od dubna postupují směrem k městu Pokrovsk, regionálnímu centru, které je významným vojenským cílem. Tento postup však probíhá pomalu a za vysokých ztrát.

Vedle Doněcka zaznamenalo Rusko pokroky i v Luhanské a Charkovské oblasti. V Luhansku ovládlo 350 čtverečních kilometrů a nyní kontroluje 98,6 % regionu. V Charkově, konkrétně v oblasti města Kupjansk, došlo k obnovení bojů poprvé od ukrajinské protiofenzívy v roce 2022. Od začátku roku Ukrajina v tomto regionu ztratila dalších 392 čtverečních kilometrů.

Většina území, které Rusko letos získalo, zahrnuje zemědělskou půdu, lesy a pole, což omezuje strategický význam těchto zisků. Přesto zůstává tlak na ukrajinské obranné linie východně od Vuhledaru a Avdijivky.

Ukrajinská armáda, která se potýká s nízkou morálkou a nedostatkem nových rekrutů, čelí rostoucímu tlaku. Po „masových mlýncích“ v bitvách, jako byla ta u Bachmutu, se vyčerpání výrazně prohlubuje. Západní podpora, na které Ukrajina do značné míry závisí, navíc postupně slábne.

Podle expertů, jako je Marina Mironová z King's College London, se Rusko snaží roztáhnout ukrajinské síly po celé délce fronty a oslabit jejich schopnost efektivně reagovat. Pokud by Ukrajina nedokázala stabilizovat své pozice, mohlo by dojít k většímu kolapsu fronty, zejména v oblastech jižně od Vuhledaru.

I přes své územní zisky čelí Rusko vysokým lidským i materiálním ztrátám. Podle odhadů ISW přichází o 30–50 tisíc vojáků měsíčně, což je tempo, které je dlouhodobě neudržitelné. George Barros, analytik ISW, zdůrazňuje, že ruské armádě postupně dochází lidské i materiální zdroje, což by mohlo zpomalit další ofenzivní operace.

Válka na Ukrajině, která se od roku 2022 proměnila ve vleklý konflikt, by bude zcela jistě pokračovat minimálně do roku 2025. Ukrajina by však do případných příměří vstoupila v oslabené pozici, zejména pokud nebude schopna zastavit ruský postup.

Ztráta klíčových regionů a oslabení obranných pozic by mohly znamenat významný zlom ve válce. I přesto však odborníci zdůrazňují, že strategická hodnota získaného území zůstává omezená, což naznačuje, že ani jedna strana nedosáhne rychlého rozhodujícího vítězství. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda