Ukrajinský generální štáb podle agentury Interfax-Ukrajina také tvrdí, že Moskva dosud přišla mimo jiné o 676 tanků, 1858 obrněných vozidel, 150 letadel, 332 dělostřeleckých systémů, 107 raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 134 vrtulníků, 94 bezpilotních letounů, 1322 vozidel, 76 cisteren a sedm lodí nebo člunů.

Ruská armáda od začátku "zvláštní vojenské operace", jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí následující: zničení 1969 ukrajinských tanků a dalších obrněných vozidel, 214 raketometů nebo 398 bezpilotních letounů. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS řekl, že ruské síly zničily také 125 letadel, 91 vrtulníků, 226 protiletadlových raketových systémů, 214 raketometů, 852 děl a minometů nebo 1873 kusů speciální vojenské techniky.

Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých ozbrojených sil neuvádí a zdrženlivá je v tomto ohledu i Moskva. Ruské ministerstvo obrany naposledy 24. března přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.