Během ruské agrese bylo na Ukrajině podle oficiálních údajů poškozeno více než 300 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Úplně zničených je 21 nemocnic. Podle agentury DPA to dnes v ukrajinské televizi řekl ministr zdravotnictví Viktor Ljaško.
Dvacítku zcela zničených nemocnic bude nutné postavit od základu znovu, uvedl ministr. Sdělil také, že pacienti z oblastí bojů na jihu a východě země jsou převáženi do regionů na západě a v centrální části Ukrajiny.
Ljaško rovněž informoval, že v oblastech u Kyjeva, které se po stažení ruských invazních jednotek vrátily pod ukrajinskou kontrolu, bude možné zdravotnická zařízení opět využívat.
Ve městech Buča a Irpiň podle něj už byly nemocnice znovu uvedeny do provozu. Bude nutné provést především povrchové opravy. Situace se vyhodnocuje v Borodjance, kde však už opět funguje pohotovost.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Témata: válka na Ukrajině
Související
8. února 2026 13:24
7. února 2026 17:27
26. ledna 2026 10:03
25. ledna 2026 15:13
19. ledna 2026 10:44
15. ledna 2026 15:44
