Ruské vojsko u hranic s Ukrajinou nemá dle Scholze ospravedlnění

V projevu kancléř hájil význam demokracie, kterou považuje dlouhodobě za stabilní politické zřízení a uvedl, že možný vstup Ukrajiny do NATO není aktuální otázkou.

"V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná," řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.

Scholz se v projevu ohradil proti používání síly v mezinárodním společenství a snaze posouvat hranice států. "Nynější mezinárodní systém je založen na spolupráci," řekl. Proto podle něj nemá ospravedlnění rozmístění více než 100.000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou. "Útok na Ukrajinu by byl chybou," uvedl. V takovém případě jsou podle kancléře Německo a západní státy připraveny uvalit na Moskvu bezprecedentní politické, ekonomické a geostrategické sankce.

Scholz opět zopakoval, že Německo a Západ jsou připraveny s Moskvou jednat. "Nedělám si žádné iluze, že bychom vše rychle vyřešili. Nejde ale o nic menšího než o zachování míru v Evropě," řekl. Uvedl, že i na základě svého úterního setkání s Putinem vnímá, že Moskva stále o diplomacii stojí.

V debatě, která na Scholzův projev navázala, kancléř řekl, že otázka vstupu Ukrajiny do NATO není vůbec aktuální. "Nestane se tak ani v nejbližších letech a Putin to ví. Argumentuje ale tím, že je to výhledové riziko, takže může jednat tak, jak nyní jedná," řekl. Uvedl, že o rozšiřování je ale třeba otevřeně hovořit. "My nyní ale v Evropě čelíme konfliktu kvůli otázce, která není na pořadu dne. A to je nepřijatelné," řekl.

Scholz se v diskuzi vrátil k Putinově prohlášení na společné úterní tiskové konferenci, že situace na Donbasu je genocidou. "To je směšné," prohlásil dnes Scholz. Putin slovy o genocidě v úterý reagoval na Scholzovo zdůvodnění zásahu NATO v bývalé Jugoslávii. Kancléř totiž řekl, že akce NATO zabránila genocidě.

Kancléř se v projevu také přihlásil k obranným závazkům Německa. Berlín podle něj spojencům dluží navýšení investic do armády, které jsou stále pod dvěma procenty výkonu ekonomiky, na kterých se členové NATO dohodli. Rovněž hovořil o jednáních s Íránem o jeho jaderném programu. Scholz je přesvědčen, že dohoda s Teheránem je možná.

"Máme šanci dohodnout se a zrušit sankce. Pokud se nám to brzy nepovede, mohla by jednání ztroskotat," uvedl. Od mezinárodní dohody z roku 2015 o tři roky později odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump, ujednání pak přestal plnit i Írán. Západní diplomaté ale nyní hovoří o tom, že současná nepřímá jednání ve Vídni dospěla do rozhodující fáze.

Témata:  Olaf Scholz,  Ruská armáda,  Ukrajina