Ruská ekonomika by mohla letos čelit hluboké krizi, která by vedla až k jejímu úplnému kolapsu. Důvodem jsou především západní sankce a ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie, které podkopávají příjmy Kremlu z exportu ropy. Tato varování přicházejí od analytiků a ekonomických expertů, kteří upozorňují, že bez stabilních příjmů z ropy by Moskva nemusela být schopná udržet svou válku proti Ukrajině.
Podle bývalého britského vojenského zpravodajce Philipa Ingrama je právě ropný sektor „tím jediným“, co Rusko drží ve válečném konfliktu. „Pokud budou sankce a ukrajinské útoky pokračovat, ruská ekonomika se ocitne v tak vážných problémech, že by mohla úplně zkolabovat,“ řekl Ingram v rozhovoru pro Times Radio.
Dodal, že útoky na rafinerie neovlivňují pouze skladování ropy, ale celý výrobní a distribuční řetězec – od těžby, přes přepravu, rafinaci, až po samotný export.
Dalším problémem, který ohrožuje ruské ekonomické přežití, je stále přísnější mezinárodní tlak na tzv. „stínovou flotilu“, tedy síť tankerů, které Rusko využívá k obcházení sankcí. Odborníci varují, že pokud Západ zasáhne i proti této flotile, Kreml se dostane do „skutečně závažných“ potíží se schopností využívat vlastní ropné zdroje pro financování války.
Tyto problémy přicházejí v době, kdy se Rusko potýká s prudce rostoucí inflací, která se v roce 2024 vyšplhala na 9,5 % a podle nejnovějších údajů dosáhla 9,9 %. Ruský prezident Vladimir Putin během televizního jednání s premiérem Michailem Mišustinem uznal, že inflace je pro ekonomiku země „zásadní výzvou“ a vyzval vládu, aby ji v roce 2025 snížila.
Navzdory problémům se Putin snaží vykreslit ekonomiku v pozitivním světle. Během jednání s Mišustinem ocenil růst HDP, který v roce 2024 dosáhl 4,1 %, přičemž podobné tempo si ekonomika udržela i v roce 2023.
Ruský premiér souhlasil, že hlavním problémem zůstává inflace, kterou se vláda snaží zkrotit prostřednictvím vysokých úrokových sazeb. Centrální banka drží klíčovou úrokovou sazbu na úrovni 21 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 20 let.
Ruská centrální banka však zároveň varovala, že nevidí „žádné známky udržitelného zpomalení růstu cen“. Podle ní inflaci pohánějí především západní sankce, oslabující rubl a slabá sklizeň. Významným faktorem je také obrovské zvýšení výdajů na obranu, které podporuje domácí poptávku, ale zároveň způsobuje nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
Podle prognóz ruské centrální banky by se inflace mohla do konce roku 2025 pohybovat v rozmezí 5,2 % až 8,6 %. Další klíčové rozhodnutí ohledně úrokových sazeb má být oznámeno 14. února.
Otázkou zůstává, zda se ruské ekonomice podaří tuto krizi zvládnout, nebo zda bude pokračující tlak sankcí a vojenských útoků znamenat její hluboký propad. Pokud bude Putinova vláda nadále investovat obrovské prostředky do války a zároveň čelit ztrátám na poli ropného průmyslu, může se skutečně ocitnout na hraně hospodářského kolapsu.
Témata: Rusko, Vladimír Putin
Související
7. února 2025 10:58
6. února 2025 12:19
6. února 2025 9:48
2. února 2025 13:10
30. ledna 2025 16:12
29. ledna 2025 16:59
