reklama

"Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů," řekl Borrell novinářům krátce před ministerským jednáním. Možné ruské válečné zločiny či zločiny proti lidskosti již začal přímo na Ukrajině vyšetřovat Mezinárodní trestní soud.

Ministři se dnes budou bavit o celkově pátém balíku sankcí od začátku ruské invaze a podle Borrella by měl zahrnovat i energetický sektor. Postoje členských zemí jsou však vzhledem k jejich energetické závislosti na Rusku méně jednotné než v předchozích případech.

"Tohle je naše válka. A jestli ji prohrajeme, bude to na nás," apeloval na rázné kroky Landsbergis. Jeho země patří spolu s dalšími pobaltskými státy či Polskem k zastáncům nejtvrdších protiruských kroků, mezi něž patří úplné odstřižení od ruského plynu či ropy.

Naproti tomu Německo, Maďarsko či Itálie o zastavení dovozu plynu mluvit odmítají. Podle některých diplomatů by se sedmadvacítka spíše mohla shodnout na zákazu dovozu ropy. Landsbergis dnes poznamenal, že by to pro EU nebyl tak velký zásah jako u plynu a přitom by připravil režim ruského prezidenta Vladimira Putina o významné zdroje.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková před jednáním prohlásila, že záběry z války na Ukrajině "lámou srdce" a západní svět by měl Putinův režim zcela izolovat. Neodpověděla však na otázku, jestli bude Berlín ochoten přidat se k omezení či přerušení dovozu plynu nebo ropy z Ruska.

Její český kolega Jan Lipavský před jednáním prohlásil, že Praha podporuje zpřísnění sankcí včetně odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. "Sankce nejsou o svržení Putina nebo o tom, abychom zabavili jeho oligarchům a gaunerům jachty. Mají také podkopat ruskou schopnost vést válku," řekl novinářům šéf české diplomacie. K možnosti rázných kroků například v otázce dovozu ropy či plynu se nevyjádřil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnes zveřejněném videoposelství vyzval občany Německa, aby ukončili veškeré hospodářské vztahy s Ruskem a připravili tak Moskvu o prostředky na pokračování války s Ukrajinou, upozornila agentura Interfax-Ukrajina. "Nebuďte sponzory válečné mašinérie této země, ani jedno euro okupantům, zavřete jim všechny přístavy, nedodávejte zboží, odmítněte ruské energetické zdroje," uvedl Zelenskyj. "Němci! Máte sílu, Evropa má moc silnější než jakékoliv rakety, mocnější než tanky. Bez obchodu s vašimi bankami a společnostmi nebude mít Rusko na tuto válku peníze," dodal.

Pokud se Evropská unie rozhodne uvalit embargo na dodávky ruské ropy, vážně to ovlivní celosvětový trh s ropou, řekl dnes novinářům v Moskvě mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. "Velmi vážně by (takové rozhodnutí) ovlivnilo k horšímu energetickou rovnováhu na evropském kontinentu," uvedl podle agentury TASS kremelský mluvčí. Američané by na tom podle něj byli lépe než Evropané.

Od začátku války na Ukrajině ruská armáda ztratila jednoho generálmajora, sedm plukovníků, jednoho námořního kapitána prvního stupně, devět podplukovníků, 20 majorů a 70 nižších důstojníků. Vyplývá to z oznámení ruských představitelů a místních médií uvedla televize BBC.

Ačkoliv Rusko podle Ukrajiny od začátku války ztratilo kolem 15 tisíc vojáků, samo se k počtu zemřelých dlouho nevyjadřovalo. 2. března poprvé a zatím naposledy uvedlo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Podle BBC se ale od té doby podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.

Se zcela odlišnými odhady pak operují americké zpravodajské služby. Ty podle serveru The New York Times uvádí, že na Ukrajině již přišlo o život zhruba 7000 ruských vojáků.