Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko se brání kritice USA za vypovězení účasti na obilné dohodě s Ukrajinou

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Rusko se brání kritice Spojených států, že v reakci na patrně ukrajinský útok v Sevastopolu vypovědělo účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Washington podle něj odmítá odsoudit "bezohledné akce" Kyjeva. Američtí činitelé uvedli, že Moskva používá potraviny jako zbraň, aby zhoršila humanitární krize ve světě.

NATO, EU, Německo a generální tajemník OSN vyzvali k co nejrychlejšímu obnovení dohody, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jinak už v pondělí nejspíš prudce vzrostou ceny pšenice na světových trzích.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.

"Jakýkoliv krok Ruska, který naruší kriticky důležitý vývoz obilí, je v podstatě prohlášením, že lidé a rodiny na celém světě by měli za potraviny platit více nebo začít hladovět," uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken. Již dříve prezident Joe Biden označil ruské odstoupení od dohody za skandální, přispěje podle něj k hladomoru. Kyjev uvedl, že je nyní zablokováno 218 nákladních lodí.

Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov dnes kritizoval USA za podle něj nepravdivá tvrzení. "Reakce Washingtonu na teroristický útok na přístav Sevastopol je skutečně nehorázná," uvedl na sociálních sítích. "Nezaznamenali jsme žádné známky odsouzení bezohledných akcí kyjevského režimu," dodal. Veškeré náznaky, že se na organizaci masivního úderu podíleli britští vojenští specialisté, jsou přehlíženy, dodal Antonov.

Ruské ministerstvo obrany útok na svou Černomořskou flotilu, který měl podle něj za následek lehké poškození jedné minolovky, označilo za teroristický. Podle ministerstva se na útoku podíleli britští experti, což Londýn kategoricky popřel. Americký institut pro studium války (ISW) ve své aktuální analýze připomíná, že útoky na vojenská plavidla jsou v době války legitimním válečným aktem, nikoliv terorismem. Ruské válečné lodi v prvních měsících války blokovaly vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

"(Ruský) prezident (Vladimir) Putin musí přestat používat potraviny jako zbraň a ukončit nezákonnou válku proti Ukrajině," uvedla dnes mluvčí NATO Oana Lungescuová. "Vyzýváme Rusko, aby přehodnotilo své rozhodnutí a aby urychleně obnovilo dohodu, která umožní, aby se potraviny dostaly k těm, kteří je nejvíce potřebují," dodala.

Generální tajemník OSN António Guterres, který je krokem Ruska "hluboce znepokojen", se intenzivně snaží přimět Rusko, aby se k dohodě vrátilo, a o den kvůli tomu odložil cestu do Alžírska, uvedl dnes mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Turecký ministr obrany Hulusi Akar zase obě strany konfliktu vyzval, aby se zdržely jakýchkoliv provokací, které by mohly ohrozit pokračování dohody. O jejím dalším osudu jedná se svými protějšky z Moskvy i Kyjeva.

K návratu k obilné dohodě dnes vyzvala Moskvu také EU či německý ministr zemědělství Cem Özdemir. Dohoda podle něj přispěla k celosvětovému poklesu cen potravin a nasycení milionů lidí.

Ukrajina v reakci na ruské odstoupení od dohody zastavila vývoz po moři

Kyjev v reakci na sobotní odstoupení Moskvy od takzvané obilné dohody zastavil vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury dnes oznámilo, že nemohla vyplout loď s obilím určeným Etiopii.

"Loď Ikaria Angel, naložená v rámci Světového potravinového programu OSN 40.000 tunami obilí, měla dnes opustit ukrajinský přístav. Tyto potraviny byly určeny pro Etiopany, kteří jsou na pokraji hladomoru. Kvůli ruskému zablokování 'obilného koridoru' vývoz není možný," napsal na twitteru ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Učinila tak v reakci na útok na ruskou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Ukrajině dohoda umožňovala obnovit vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil v únoru zastavil po začátku invaze Ruska na Ukrajinu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes uvedl, že Rusko odstoupení od dohody o exportu ukrajinských zemědělských produktů předem plánovalo a útok v Sevastopolu využilo jako záminku. Již od září podle něj Moskva úmyslně zdržovala fungování koridoru, což způsobilo fronty při odbavování lodí.

"Rusko se už dávno rozhodlo pokračovat ve hrách s hladem a nyní se to snaží ospravedlnit," uvedl šéf ukrajinské diplomacie. Rusko blokuje na 176 plavidel s celkem dvěma miliony tun obilí, které by nakrmilo přes sedm milionů lidí, dodal Kuleba.

K dodržování obilné dohody vyzvaly Moskvu Spojené státy, Německo a další země. Rusko výzvy odmítá a tvrdí, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Ministerstvo zahraničí ve Varšavě dnes uvedlo, že Polsko a jeho partneři v Evropské unii jsou připraveni nadále poskytovat Ukrajině pomoc s přepravou základního zboží.

Témata:  Rusko Ukrajina USA obiloviny

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.