Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko stále kontroluje Záporožskou JE a stažení neplánuje, tvrdí okupační správa

Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna
Foto: Energoatom

Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod kontrolou Rusů a informace o jejich plánu se stáhnout jsou nepravdivé, uvedla Moskvou dosazená správa ukrajinského města Enerhodar o tamním ukrajinském atomovém zařízení. Informují o tom dnes agentury Reuters a Interfax. O známkách toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu hovořil v neděli šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin.

"Média aktivně šíří falešné zprávy o tom, že Rusko údajně plánuje stažení z Enerhodaru a opuštění Záporožské jaderné elektrárny. Tato informace neodpovídá skutečnosti," uvedla proruská městská administrativa v prohlášení na platformě Telegram. Interfax s odkazem na okupační úřady dále píše, že pracovníci elektrárny dostávají ruské pasy, pracovní smlouvy s "novým zaměstnatelem" a vyšší plat.

Zprávy o plánovaném stažení ruských vojsk ze Záporožské jaderné elektrárny později popřel rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Není třeba hledat nějaká znamení tam, kde nejsou a ani nemohou být," reagoval mluvčí ruského prezidenta na dotaz novinářů podle Interfaxu.

Ruské invazní vojsko se za dramatických okolností zmocnilo tohoto zařízení, které je největším svého druhu v Evropě, v březnu během prvních dnů invaze na Ukrajině. Provoz elektrárny stále zajišťuje ukrajinský personál, který podle ukrajinské strany pracuje pod obrovským tlakem. Ukrajina a Rusko se rovněž už delší dobu vzájemně obviňují z ostřelování této atomové elektrárny a varují před jadernou katastrofou. Zařízení nyní elektřinu neprodukuje.

Ruský prezident Vladimir Putin 5. října podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ovšem nadále považuje elektrárnu za ukrajinskou. Dosavadní snahy Kyjeva o vyhlášení demilitarizované zóny v okolí zařízení ztroskotaly, Moskva to odmítla. Rusko se zároveň na konci září pokusilo nelegálně anektovat některé ukrajinské regiony, které částečně kontroluje jeho vojsko, včetně Záporožské oblasti.

"V posledních týdnech jsme skutečně dostali informace, že existují náznaky možných příprav odchodu ruských sil z elektrárny," řekl v neděli Kotin v ukrajinské televizi. Zdůraznil přitom, že je příliš brzy na to tvrdit, že Rusové elektrárnu opouštějí, ukrajinská strana se ale na takovou variantu připravuje. "V ruských médiích se objevilo velké množství zpráv, že by stálo za to (elektrárnu) opustit a předat kontrolu nad ní MAAE," prohlásil Kotin. "Zdá se, že balí kufry a kradou přitom, co můžou," dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v neděli podle agentury Reuters řekl, že nepochybuje, že ruské síly elektrárnu opustí. "Obranná linie se začíná stahovat k hranicím Ruské federace," řekl Podoljak a dodal, že Ukrajina si (elektrárnu) "vezme zpět". Ukrajinská armáda dnes uvedla, že koncem minulého týdne zničila šest jednotek ruské vojenské techniky a v bojích u Enerhodaru bylo zraněno asi 30 ruských vojáků, píše Reuters s poznámkou, že nebyl schopen tyto zprávy bezprostředně ověřit.

Témata:  Záporožská jaderná elektrárna Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.