Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko tvrdí, že zničilo 76 ukrajinských dronů. Hlásí i škody

Rusko tvrdí, že zničilo 76 ukrajinských dronů. Hlásí i škody

Foto: Reprofoto YouTube

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na sobotu sestřelila jejich protivzdušná obrana nejméně 76 ukrajinských dronů v několika regionech poblíž ukrajinských hranic. Uvedl to server Moscow Times.

Drony byly zničeny nad Belgorodskou, Kurskou, Oriolskou, Rostovskou, Voroněžskou a Riazanskou oblastí, stejně jako nad Krasnodarským krajem a Azovským mořem.

V Rostovské oblasti bylo sestřeleno 36 dronů, i když místní guvernér Vasilij Golubev mluvil o útoku až 55 dronů, aniž by upřesnil, kolik z nich bylo sestřeleno. Ukrajinská armáda v této oblasti mimo jiné zasáhla sklad pohonných hmot, což způsobilo požár, který se podařilo uhasit bez zranění.

Drony v Rostovské oblasti zasáhly také školní budovy, školky, obytné domy a výrobní zařízení v Morozovském okrese, kde byl vyhlášen výjimečný stav. Ukrajinská armáda také zaútočila na ruské letiště ve městě Morozovsk a na sklady s ropou a palivem v Belgorodské, Kurské a Rostovské oblasti.

V Belgorodské oblasti útok způsobil požár v ropném skladu, který se podařilo uhasit bez zranění. V Oriolské oblasti zasáhly dva drony obytnou budovu, což vedlo k rychle uhašenému požáru a zranění jedné osoby.

Během stejné noci útočila také Moskva na Ukrajinu. Ukrajinské vzdušné síly oznámily, že sestřelily 24 z 29 ruských dronů Šáhid a zničily dvě protiletadlové střely S-300 a dvě rakety Kh-31. V ukrajinské Vinnycké oblasti ruský dron poškodil kritickou infrastrukturu. 

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Rakety S-300

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.