Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský soud potvrdil trest 22 let vězení pro Safronova

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Bývalý ruský novinář Ivan Safronov neuspěl s posledním odvoláním proti rozsudku, podle kterého se dopustil vlastizrady. Někdejší reportér deníků Kommersant a Vedomosti byl obviněn z vyzrazení utajovaných skutečností. Informace měl podle obžaloby předat Česku.

Safronov ve středu neuspěl s odvoláním u ruského nejvyššího soudu, napsal server Jerusalem Post s odvoláním na Reuters. Ve vězení si tak má odsedět 22 let. Zadržen a obviněn z vyzrazení utajovaných informací byl v roce 2020, odsouzen byl loni v září.

Někdejší novinář měl podle obžaloby předat ruská vojenská tajemství České republice. Obhájci odsouzeného byli toho názoru, že kauza je odvetou za jeho novinářské reportáže o ruských plánech na prodej stíhaček Egyptu.

Safronov byl v únoru přeložen do přísně střeženého vězení v Krasnojarské oblasti na Sibiři. U středečního soudu, který rozhodoval o jeho odvolání, nebyl osobně přítomen.

Zmíněný web připomněl, že už v pondělí neuspěl s odvoláním proti pětadvacetiletému trestu vězení za vlastizradu a šíření nepravdivých informací o ruských ozbrojených silách opoziční politik Vladimir Kara-Murza.

Témata:  Ivan Safronov soudy Rusko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.