Americkou technologickou firmu Meta zařadil ruský soud mezi extremistické organizace v březnu poté, co nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval obyvatelům Ruska přístup k instagramu i facebooku. Zablokování Facebooku úřad zdůvodnil tím, že provozovatel sítě podle něj diskriminuje ruská média.

Vzápětí se úřad zaměřil i na Instagram, když společnost Meta uvedla, že dočasně umožní jeho uživatelům na Ukrajině zveřejňovat zprávy vyzývající k násilí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruským vojákům na Ukrajině. Nepomohlo ani další oznámení Mety, která upřesnila, že nebude tolerovat výzvy k Putinově zabití nebo násilí proti Rusům obecně. Zákaz provozu v Rusku se nevztahuje na službu WhatsApp, kterou taktéž provozuje společnost Meta.

"Rozhodnutí Tverského obvodního soudu v Moskvě z 21. března 2022 se ponechává beze změny," oznámil dnes podle agentury Interfax soudce Moskevského městského soudu.

Právnička zastupující Metu v březnu u soudu podle Reuters řekla, že internetová společnost neprovozuje extremistické činnosti a je proti rusofobii. Podle listu Kommersant dnes obhajoba uvedla, že odmítání přístupu ke státem kontrolovaným médiím nejsou aktivity, které by se daly označit za extremistické. Označení "extremistická organizace" se dříve v Rusku dočkaly skupiny jako radikální islamistické hnutí Tálibán nebo teroristická organizace Islámský stát, později se k nim zařadily i společnost Svědkové Jehovovi či Fond boje s korupcí (FBK) opozičníka Alexeje Navalného.