Boj proti fake news schytal citelnou ránu. Facebook přestává ověřovat fakta, spoléhá na veřejnost

K tomuto kroku dochází v době, kdy se stále více řeší, jak omezit šíření dezinformací, například během nedávných požárů v Los Angeles, kde sociální sítě zaplavily nepravdivé příspěvky o údajných příčinách a důsledcích katastrofy.

Generální ředitel Meta Mark Zuckerberg již dříve obhajoval svůj původní program, který zahrnoval 80 nezávislých ověřovatelů faktů. Po událostech, jako byly nepokoje na Kapitolu v roce 2021, byla tato iniciativa považována za „průlomový nástroj“ proti dezinformacím.

Nyní však Zuckerberg tvrdí, že tento systém selhal. Podle jeho slov byli ověřovatelé faktů „příliš politicky zaujatí“ a více škodili důvěře uživatelů, zejména v USA, než aby ji budovali.

Tato kritika přichází v době, kdy konzervativní kruhy v USA dlouhodobě obviňují velké technologické společnosti z potlačování jejich názorů.

Meta nyní přechází na komunitní systém, který umožní samotným uživatelům ověřovat obsah. Tento přístup, známý jako komunitní poznámky, se poprvé objevil na platformě X (tehdy Twitter) pod názvem „Birdwatch“ a byl inspirován modelem Wikipedie, kde obsah tvoří a upravují dobrovolníci.

Komunitní poznámky na X fungují tak, že dobrovolníci přidávají k potenciálně zavádějícím příspěvkům vysvětlující poznámky. Tyto poznámky se zobrazují jen tehdy, pokud je za užitečné považuje široké spektrum uživatelů s různými názory.

Podle údajů X tento systém denně generuje stovky ověřených poznámek a výrazně omezuje šíření nepravdivých informací. Studie navíc ukazují, že připojení poznámky může snížit dosah zavádějícího příspěvku až o polovinu a zvýšit pravděpodobnost, že autor příspěvek smaže, o 80 %.

Odborníci však varují, že komunitní poznámky nejsou všespásným řešením. Podle Baybarse Orseka, ředitele organizace Logically Facts, postrádají dobrovolnické systémy „konzistenci, objektivitu a odborné znalosti“, které jsou nezbytné pro řešení nejnebezpečnějších forem dezinformací.

Někteří kritici také upozorňují, že více než 90 % navržených poznámek není nikdy použito, což může omezit efektivitu tohoto přístupu. Navíc hrozí, že odstranění profesionálních ověřovatelů faktů povede k méně důsledné kontrole nejškodlivějších dezinformací.

Meta přesto obhajuje změny jako způsob, jak zvýšit důvěru uživatelů napříč politickým spektrem. Podle společnosti systém komunitních poznámek umožňuje rychlejší a rozsáhlejší kontrolu obsahu, což bylo s tradičními ověřovateli nemožné.

I přes tuto obhajobu mnozí odborníci trvají na tom, že komunitní poznámky by měly být pouze jednou součástí širšího systému moderace obsahu. Profesor Tom Stafford z Univerzity v Sheffieldu zdůrazňuje, že platformy by měly kombinovat dobrovolnické systémy s profesionálními ověřovateli, aby bylo možné čelit komplexním dezinformačním hrozbám.

Zatímco Meta pokračuje v odstraňování obsahu, který porušuje pravidla, jako je grafické násilí nebo materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí, změkčuje svá pravidla u některých politicky citlivých témat, jako je gender nebo migrace. Zuckerberg přiznal, že tyto úpravy mohou vést k tomu, že „více špatného obsahu projde filtrem“.

O budoucnosti boje proti dezinformacím na platformách, jako je Facebook a Instagram, tak rozhodne úspěšnost nového přístupu a jeho schopnost udržet si důvěru uživatelů i odborníků.

Témata:  Facebook