Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusové se snaží doplnit armádní stavy, uvedli Britové

Ruská armáda, ilustrační foto
Ruská armáda, ilustrační foto
Foto: mil.ru

Rusko se snaží posílit svou armádu, která už déle než 500 dní svádí boje na Ukrajině. Podle britských pozorovatelů v posledních týdnech vznikají nové jednotky, ovšem bez povinné mobilizace si zřejmě Moskva novou armádu nepořídí.

Rusko podle britského ministerstva obrany začalo v posledních dvou měsících s tvorbou nových jednotek, aby dodalo hloubku svým pozemním silám. Důkazem je například 25. kombinovaná armáda.

Ruská invaze na sousední Ukrajinu započala na konci loňského února. Moskva od jejího začátku především doplňovala stavy již existujících jednotek prostřednictvím rezervistů, podotkl Londýn.

"Jen zřídka byly zřizovány nové organizace, jako například kombinované armády, které jsou zamýšleny jako soběstačné síly. Výjimkou byla 3. armáda, která vznikla v létě 2022 a obecně si vede velice špatně," poznamenali zahraniční pozorovatelé.

Podle Britů je pravděpodobné, že Rusko nasadí nové jednotky jako rezervy na Ukrajině. "Z dlouhodobého hlediska se bude snažit posílit jednotky, které čelí NATO. Bez nové vlny povinné mobilizace je ale nepravděpodobné, že se najde dostatek vojáků alespoň pro jednu novou armádu," konstatovalo ministerstvo.

Konflikt na Ukrajině je aktuálně ve fázi, kdy se Kyjev snaží v rámci dlouho očekávané protiofenzivy získat zpět dříve ztracená území.

Témata:  Ruská armáda Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 15:10

21. dubna 2025 14:28

Velikonoční pondělí v ohrožení: VAROVÁNÍ před silnými bouřkami s možnou supercelou

Meteorologové varují: část Česka může na Velikonoční pondělí zasáhnout nebezpečné bouřkové pásmo. Podle aktuální výstrahy ČHMÚ nelze vyloučit vznik supercely – výjimečně silné bouře s rotujícím jádrem. Výraznější bouřková aktivita se očekává zejména na Vysočině a jihozápadě Moravy. Neděle přitom ještě přinese klidné a převážně slunečné počasí.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.