Rýsuje se dohoda mezi Izraelem a Hamásem. Rukojmí budou vyměněni za vězně a klid zbraní

Podle Reuters se izraelská vláda chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů až pětidenním příměřím. V úspěch dohody věří i americký prezident Joe Biden. "Jsme velmi blízko," řekl novinářům.

Osud zbylých rukojmích je zatím nejasný. Hamás během krvavého útoku 7. října zadržel zhruba 240 lidí, z toho aktuálně vězní asi 210 z nich. Zbytek má zadržovat skupina Palestinský Islámský džihád.

Podle serveru Times of Israel by Izrael mohl v rámci dohody propustit až 300 palestinských vězňů, nebudou mezi nimi ale lidé odsouzení za vraždu. Mělo by jít především o ženy a mladistvé. Dohoda také počítá s obnovením dodávky paliva a zboží do Pásma Gazy. Palivo bude do Pásma Gazy dodáváno pouze v době dočasného příměří.

O dohodě dnes už informovalo i hnutí Hamás. Na sociální síti Telegram politický vůdce hnutí Ismáíl Haníja napsal: "Jsme blízko dosažení dohody o příměří." Vysoce postavení představitelé Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás přitom ještě v pondělí popřeli tvrzení, že by dosáhli dohody o příměří a výměně rukojmí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdarrahmán Ál Sání už v neděli prohlásil, že dosažení dohody o osvobození rukojmí v současnosti závisí už jen na "méně důležitých" praktických otázek. Víru v brzké dosažení této dohody vyjádřil v pondělí i americký prezident Joe Biden.

Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, kde katarští zástupci zastupovali radikální hnutí. Do poslední chvíle však nebylo jasné, zda Izrael souhlasí s pozastavením své ofenzívy v Gaze, kterou inicioval krvavý útok ze 7. října ze strany Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že se vedou jednání o propuštění alespoň části rukojmích, ale zatím nechtěl sdělit podrobnosti. O osudu rukojmích panují obavy, což spolu s rostoucím počtem palestinských civilních obětí v Gaze zvyšuje tlak na izraelskou vládu. Více než 100 zemí, včetně Spojených států jako hlavního spojence Izraele, vyzvalo k okamžitému přerušení bojů.

Rozhodnutí o přijetí dohody je pro Izrael komplikované, přičemž premiér Netanjahu čelí tlaku jak k návratu rukojmích, tak k tomu, aby jejich propuštění nebylo považováno za směnný obchod.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Témata:  Izrael,  Gaza,  HAMÁS,  Benjamin Netanjahu